Náš milovaný Lowell Fillmore „Sly“ Dunbar, jamajský bubeník a producent, který stál u zrodu mnoha generací světových hitů, odešel na druhou stranu v pondělí 26. ledna ve věku 73 let. Jeho manželka Thelma jej v pondělí ráno našla bez známek života, odešel ve spánku prý po několikaměsíční nemoci. Sly tvořil se svým parťákem Robbiem Shakespearem (1953-2021) duo Sly & Robbie už od poloviny sedmdesátých let a během těch let a tisíců studiových sessions vytvořili doslova sta tisíce riddimů a hitů pro neuvěřitelně pestrou paletu zpěváků. Dlouhé roky byli rytmikou Black Uhuru (několikrát s nimi vystoupili v pražské Roxy) a doprovázeli i nahrávali zásadní tracky i s legendami, jako byl korunní princ reggae Dennis Brown, Peter Tosh, Bunny Wailer, Gregory Isaacs, Michael Rose, Chaka Demus & Pliers a mnoho dalších. Rozhodně nebyli ale svázání jen s reggae, dubem a dancehallem. Spolupracovali s nimi namátkou i Bob Dylan, Mick Jagger, Grace Jones, The Fugees, Madonna, No Doubt nebo třeba bouřlivák Serge Gainsbourg, který s nimi natočil celé album, na kterém najdete i kontroverzní reggae verze francouzské hymny. Vedle Black Uhuru vystoupili v Praze v naší koprodukci i dvakrát se svou vlastní kapelou pod názvem Sly & Robbie & Taxi Gang. V roce 2011 s nimi přijel do Lucerna Music Baru Junior Reid (fotoreport zde) a v roce 2018 při jejich poslední návštěvě Prahy je u mikrofonu doprovázeli Bitty McLean, Johnny Osbourne a Jr. Natural. Fotoreport najdete zde a náš rozhovor se Slyem, který jsme zrealizovali na letišti těsně před odletem najdete tady.
Sly se narodil v Kingstonu na Jamajce a s hraním začínal úplně od základů – bubnováním do školní lavice a na plechovky od jídla. Ještě jako teenager dal dohromady s baskytaristou Robbiem Shakespearem rytmickou sekci The Revolutionaries (později fungující i pod jménem The Aggrovators), která se v 70. letech stala jednou z klíčových doprovodných kapel jamajského reggae a zároveň vydávala i vlastní hudbu a kolaborace s různými producenty.
Dunbarův neúnavný a valivý rockers groove se brzy stal jedním ze zásadních stavebních kamenů roots reggae. Mimochodem jednou z vůbec prvních výrazných ukázek jeho umění byl hit Double Barrel od dua Dave & Ansell Collins, který se dostal do britské hitparády v roce 1971 a zároveň to je dost možná první skladba, kde se Sly objevuje na studiové nahrávce. Dá se tedy napsat, že Sly byl otcem rockers a Carlton Barret otcem one drop, což jsou dodnes dva zcela zásadní rytmy reggae music.
Turné s Rolling Stones v roce 1978 inspirovalo tvrdší a energičtější zvuk nahrávek kapel jako Black Uhuru. Na konci sedmdesátých let si pak Sly & Robbie vydělali dost na založení vlastního labelu Taxi Records. Vedle pravidelného vydávání svých alb se o ně začaly zajímat i hvězdy mimo Jamajku. Na začátku osmdesátých let stáli u vzniku dnes už ikonické trojice alb Grace Jones – Warm Leatherette, Nightclubbing a Living My Life. Natočili také čtyři alba se Serge Gainsbourgem, který tehdy propadl reggae, a dvě desky s Bobem Dylanem (Infidels a Empire Burlesque). Právě Infidels označil Sly za „jednu z nejvíc cool sessions, na jakých jsme kdy dělali“.
Jako doprovodná kapela se objevili i po boku Iana Duryho (včetně provokativního hitu Spasticus Autisticus), Joe Cockera, Jimmyho Cliffa, Gwen Guthrie a dalších. Spojení s Rolling Stones pokračovalo i nadále – Sly hrál perkuse na albu Undercover a bicí na sólovce Micka Jaggera She’s the Boss.
Na začátku 90. let se Sly & Robbie podíleli na formování jasného rytmického pojetí dancehallu s duem Chaka Demus & Pliers, kterým pomohli k jejich největším hitům Tease Me a hlavně Murder She Wrote na riddimu Bam Bam, který je dost pravděpodobně jedním z rytmických základů žánru zvaného reggaeton. Z pozdějších zásadních spoluprací stojí za zmínku Slyho bicí na albu The Score od Fugees, účast na úspěšném coveru Night Nurse od Simply Red, verzi Cecilia v podání Suggse nebo produkce dvou velkých hitů pro No Doubt – Underneath It All a Hey Baby. V roce 2014 se podílel i na mezinárodním hitu Cheerleader zpěváka Omiho, na kterém se podílel jako hráč i spoluautor.
Během své kariéry byl Sly Dunbar 13x nominován na cenu Grammy a z toho kupodivu získal jen dva gramofony. Naše sociální sítě jsou aktuálně plné vzpomínek na zásadní hudební stopu, kterou tu Sly s Robbiem zanechali. Mnozí také zmiňují jeho velké srdce a podporu dalším muzikantům. Sly Dunbar byl, je a bude legendou muziky 20. a 21. století a z jeho odkazu bude bez pochyb čerpat mnoho dalších generací. Zkuste začít hledat jeho diskografii a máte muziky k poslechu minimálně na několik dalších let.
Rest in eternal peace uncle Sly
Lukáš Admirál Kolíbal
