Rozhovory

Steve Weinstein: Jaké to je mít na Jamajce vlastní studio?

Poslední večer na Jamajce jsem strávil v Negrilu, turisty oblíbeném městečku ve farnosti Westmoreland na západním pobřeží Jamajky. Toulal jsem se po pláži a odmítal každých 20 metrů nabídky na tu nejlepší high grade ganju na Jamajce, než jsem potkal ručně malovanou ceduli, která zvala k návštěvě jediného místního studia Jah Freedom. To se specializuje hlavně na dubplates, což jsou unikátní vinyly pro selektory, kde zpěváci místo původního textu zpívají jména těch, pro které ta nahrávka je, nebo je jinak povzbuzují k vítězství. Z dubplates žije mnoho zpěváků a studií, protože je mnoho soundsystémů, kterým jde o originalitu a vítězství v souboji zvaném clash. Dobrý dubplate je velký trumf pro ty, kteří chtějí se svou konkurencí vytřít podlahu. Neváhal jsem a s přáteli podnikl exkurzi, která mi osvětlila mnohem více o tom, jaké to je dělat reggae a business na Jamajce. Vedle natáčení dubplates pro pražský Sound One s místními zpěváky (náhodou se tam objevil Gary Minott a Nitchie Demus), jsem udělal i následující rozhovor s šéfem tohoto studia, kterým je Steve původem z Philadelphie. Ten se do reggae zamiloval už před lety, a protože se rozhodl věnovat vše tomu, co má rád, tak už nějakou dobu žije na Jamajce…

Můžeš se nám v úvodu představit a říct něco o své práci?

Jmenuji se Steve Weinstein a jsem šéf Jah Freedom Recording company, Ltd. Mám studio v západní části Negrilu naproti hotýlku Home Sweet Home, kde nahráváme, produkujeme i přímo vyrábíme reggae desky. Hledáme a produkujeme hlavně nové talenty a nahráváme raritní dubplates pro soundsystémy z celého světa. Náš cíl je poskytovat nejvyšší kvalitu záznamu na západní straně Jamajky, proto každý den pracujeme na tom, aby naši zákazníci dostali za své peníze to nejlepší.

Jak jsi se vlastně začal zajímat o reggae?

V roce 1988 jsem se dostal na festival Reggae Sunsplash v Montego Bay. Byl jsem tam s kapelou Roots Explosion z Negrilu, jejíž členové mně rovnou naživo hodně naučili o tom, jak funguje reggae a dancehall. Jejich bubeník a zvukový inženýr v jedné osobě byl Paul „Sly“ Francis. Padli jsme si do noty a tak naše přátelství pokračovalo, i když jsem se vrátil domů do USA. Během let mně Sly pravidelně zásoboval nahrávkama z různých koncertů. Když mě poté roku 1995 navštívil ve Philadelphii, doporučil mi, že jestli se opravdu chci zapojit do reggae scény, měl bych si pořídit mašinu na výrobu dubplates, naučit se s ní pracovat a případně ji odvézt na Jamajku… Tak jsem postupně postavil kolem 62 let starého stroje značkyPresto celé studio, které fungovalo od roku 1999.

Další logický krok bylo přesunout své studio na Jamajku?

Logika je jednoduchá, ale ten přesun byl cokoliv jiného než jednoduchý… Musel jsem opustit pěkný dům na předměstí Philadelphie, zbavit se všech svých věcí, prodat dvě auta, motorku, nábytek, nechat za sebou dva psy, všechny své vzpomínky a přátele… Vedle toho to byla velká hromada zařizování, balení, stěhování, papírování atd. Podmínky pro cizince, kteří si chtějí na Jamajce založit firmu, jsou taky hodně komplikované, takže mě to stálo obrovské náklady a obětování se. Byla to ale jediná cesta, jak to uskutečnit. Když se na to podívám zpětně, vlastně se divím, že se to povedlo, a já se můžu teď a tady věnovat skutečně tomu, co jsem si přál. Stále ve svém srdci věřím, že to bude stát za to, a jednoho dne (snad brzy) si budu moc koupit zpátky některé z věcí, kterých jsem se musel zbavit.

Od jara 2003 jsi na Jamajce, můžeš snadno natáčet dubplates,
protože tu jsou všichni důležití reggae zpěváci, ale jak ta spolupráce funguje?

Ptáš se, jaký je to ve skutečnosti? Po pravdě to je někdy hodně náročné pracovat tady s umělci a soundsystémy. Bývají často velmi nezodpovědní, co se týče dodržování toho, na čem jsme se domluvili. Snažím se, ale vždy to je výzva, aby dorazili do studia ve stanovený čas a donutit je odvést dobře svou práci za předem smluvený honorář. Je to opravdu náročné tu pracovat… Přesto večer po práci jsem rád, když vidím, že zákazník je spokojený s nahrávkou, co si koupil, a muzikanti si pochvalují kvality studia a schopnosti mého inženýra. Jsem vděčný, že jsem to dotáhnul tak daleko a můžu z plodů své práce zaplatit i nějaké účty. Práce s dubplates mi pomohla postavit na nohy celé studio a přinesla mi tolik důležitých kontaktů. Nahrával jsem během posledních let s většinou důležitých reggae zpěváků a jsem hrdý na to, že jsem to po tak obrovském množství práce dotáhl až sem. Věřím, že ty všechny minulé záležitosti pomůžou k tomu, aby label Jah Freedom vydával do budoucna ty nejlepší pecky.

Tuším, že to není jednoduché v zemi, kde je tak velká a tvrdá konkurence…

Celý reggae business se točí hlavně kolem Kingstonu, hlavního města Jamajky. Byla to proto velká výzva, otevřít si studio na druhé straně ostrova. Dodnes tu byly velmi omezené možnosti pro lidi a kapely, kteří chtějí něco nahrávat. Studia na západním pobřeží jsou většinou chudě vybavená a neprofesionální. Hudbě, která se tu nahrává, je navíc málokdy věnována větší pozornost, natož aby se dostala za hranice ostrova. Plán Jah Freedom je tuto skutečnost změnit! Naše studio je vybavené tou nejprofesionálnější technikou, kterou jsme nechali vyrobit přesně na míru a poslat sem do Negrilu. Spolupracujeme s techniky, kteří jsou specialisty ve svém oboru, aby naše studio bylo vždy plně funkční. Na Jamajce je sice hodně nahrávacích studií, ale kromě nás není žádné v Negrilu. Pohodová atmosféra, inspirující tropický ráj všude kolem, snadná dostupnost a jamajské heslo „no problem“, podle kterého přistupujeme i k našim zákazníkům, nám dávají šanci konkurovat i zavedeným značkám. Soutěživost tu je opravdu tvrdá, a navíc hodně místních nevěří studiu, které si na Jamajce otevře cizinec. Raději jedou přes celý ostrov, aby odvedli svou práci u zavedeného studia. Přesto všechno věřím v náš úspěch! Díky kvalitě, kterou nabízíme můžeme konkurovat i těm nejlepším studiím na ostrově. Náš zvukový inženýr je navíc špičkový zvukař i muzikant, takže máme všechny potřebné přísady, které vedou k budoucímu úspěchu a hitům vycházejícím u Jah Freedom.

Tady na Jamajce si všichni hodně věří,
proč má ale smysl nahrávat právě tady?

Vedle toho, že Negril je opravdu nádherné místo, takže si u nás uděláte prázdniny i v rámci nahrávání, tu máme skutečně špičkové zázemí a zkušený tým. Spolupracujeme s muzikanty, kteří hrají reggae, r´n´b i jazz té nejvyšší kvality. Pohodová atmosféra, profesionální přístup a ráj všude kolem prostě nemají konkurenci v asfaltu a špíně velkých měst, jako je Kingston. Naši zákazníci tu můžou i levně bydlet, pochutnávat si na místních kulinářských specialitách a užít si zábavy, které je v Negrilu každý večer tolik, kolik jen zvládnete. Z technického pohledu je také důležité dodat, že nabízíme hned tři nahrávací formáty, nejkvalitnější nahrávací zařízení pro dubplates a střih, a v neposlední řadě spoustu zpěváků, kteří rádi nahrají unikátní pecky pro soundsystémy a selektory z celého světa.

Kdo už tebe nahrával?

V mém studiu ve Philadelphii zpívali Beenie Man, Sizzla, Johnny Osbourne, Devonte, Red Rat, General Degree, Tanto Metro, Pinchers, Lady G, Shinehead, Michael Rose, Lukie D, Yellowman, Charlie Chaplin, U Roy, Josey Wales, Anthony B, Capleton, Gregory Isaacs, Sugar Minott, Ken Boothe, Ras Shiloh, Bushman, Mercilles, Everton Blender, Determine, Wayne Wonder, Tony Rebel, Spragga Benz, Barrington Levy, Lexxus, Ghst, Freddie McGreggor, Dawn Penn, Military Man a mnozí další. Tady v Negrilu už byl Anthony B, Jack Radics, Luciano, Wayne Marshall, Ninja Man, Mercilles, Gentleman z Německa, Demus Family, Junior Cat, Edi Fitzroy, Stevie Culture a hodně mladých talentů, kteří teprve čekají na to, až prorazí do velkého světa…

Jaká je vlastně situace mezi zpěváky na Jamajce? Vidím, že tu zpívá skoro každý…

Hodně místních umělců jsou mladí lidé, kteří mají talent i důležité poselství, které s sebou nesou. Hodně z nich ale každý den bojuje o to, aby vůbec přežili. Vidím, že by bylo skvělé jim pomoc prorazit. Proto je pro Jah Freedom a místní talenty největší výzvou, získat dostatek prostředků, abychom vydávali a propagovali tyto umělce i ve světě. Náklady na nahrání muziky jsou jen malou částí toho, co je potřeba zaplatit za to, aby se ta muzika dostala na mezinárodní hudební trh. Naší původní ideou je vydávat desky vlastní produkce v limitovaných edicích. Tak daleko jsme se ale žel zatím nedostali, protože jako nováčci si tu zatím stále budujeme svou pozici, a hlavně platíme účty, místo toho abychom šetřili peníze na propagaci našich nahrávek. Není jednoduché tady přežít, ale přesto věřím, že brzy začneme vydávat singly, které budou hity, protože to nám i pomůže financovat další produkční práci. Až se tak stane, celá ta velká námaha se začne v okamžiku vyplácet.

Máš vizi o budoucnosti jamajské hudby a kultury?

Budoucnost jamajské kultury závisí dle mého názoru na dvou důležitých bodech. Prioritou je dostat se přes utrpení, které je každodenní realitou pro tolik lidí na ostrově. Místní ekonomika je skutečně deprimující a příliš závislá na penězích z turismu. Jamajka mnohem více dováží než exportuje, což je jeden z důvodů, proč tu ekonomika nefunguje. Druhá důležitá věc je rozpad mnoha rodin na Jamajce… Tolik lidí trpí tím, že žijí na místech, kde absolutně postrádají rodinné zázemí – lidi, kteří spolu drží pohromadě. Rozpad rodin je samozřejmě i utrpením celé společnosti, ať už je kdekoliv. Věřím v soudržnou rodinu, kde se všichni navzájem společně podporují. To jsou sociální problémy, které jedno hudební studio nemůže vyřešit, ale naše muzika může pomoci tím, že v sobě nese povzbuzení a morální podporu pro lidi na ostrově i po celém světě. Naše hudba se pokusí doručit poselství Jah Freedom – svobody, kterou nám dává sám Stvořitel. Věřím, že hudba pomůže k tomu, abychom byli více při smyslech, měli se rádi, více se navzájem akceptovali a povznesli se i duchovně. V hudebním průmyslu už bylo příliš hlouposti a stagnace, kterou je třeba nahradit muzikou, která má na posluchače pozitivní a podpůrný vliv. Reggae je v tom silná zbraň, která apeluje skutečně univerzálně. Jako hudební producent slyším spoustu nové muziky, která má kořeny v reggae a pozitivní náboj, a to chce Jah Freedom šířit do světa.

Srdečné díky… Můžeš nám na konec prozradit svou top 10?

Mé nejoblíbenější reggae jsou desky: Buju Banton – TIL SHILOH, Luciano – MESSENGER, Third World – 96 DEGREES IN THE SHADE, Alton Ellis – 25th SILVER JUBILEE, Bob Marley – LEGEND, Dennis Brown– LOVE & HATE… Mezi mé další oblíbené zpěváky patří mimo jiné John Holt, Everton Blender, Beenie Man, Capleton, Edi Fitzroy, Pinchers, King Yellowman, Dean Frazer a hlavně budoucí umělci, které ještě neměli příležitost se prosadit na světových pódiích…

Lukáš Lomesh Kolíbal
foto (c) Martin Rusnak a Stevenova ID karta 🙂

Back to top button