Matka stověžatá a domácí reggae scéna má jedinečnou příležitost na jaře zažít další večer, který se zapíše do historie. Po loňském splněném snu, kdy Lucernu navštívil Burning Spear se svou kapelou, totiž navazujeme pozváním další jamajské legendy roots reggae, vlastně hned dvěmi najednou… Další kapitolu reggae university tu napíšou The Abyssinians a Big Youth, kteří vystoupí vůbec poprvé v České republice. Dvě jména, která pomohla definovat podobu reggae music 70. let na Jamajce. Dvě různé, ale zásadně propojené cesty této muziky – vokální harmonické nebe a průkopnický deejay stylee. Dvojkoncert The Abyssinians a Big Youth za doprovodu jamajsko-francouzské doprovodné kapely proběhne v neděli 24. května 2026 v Lucerna Music Baru. Těšíme se na velmi výjimečný hudební i duchovní večer.
The Abyssinians vznikli jako vokální trio už koncem 60. let a jejich příběh je úzce spjatý se samotnými základy rastafariánského reggae. Bernard Collins a bratři Donald a Linford Manningovi přišli v březnu 1969 do legendárního Studio One nahrát svou píseň Satta Massagana nazpívanou částečně v amharštině a odkazující na Králé králů a africké kořeny. Přestože původní vydání provázely produkční spory s Coxsonem Doddem, trio si nakonec od Dodda koupilo nahrané materiály za devadesát liber a vydalo si singl vlastním nákladem. Ten si rychle našel vlastní cestu mezi soundsystémy a brzy získal status naprosto nadčasové klasiky, která se stala jedním z nejposvátnějších hymnů roots reggae music. Poselství této písně o návratu ke kořenům víry v Boha a také africké diaspory rezonují dodnes. Mimochodem už tehdy také vzniklo několik dalších verzí, v kterých hostovali Tommy McCook, Dillinger a právě Big Youth. Sami The Abyssinians také nahráli alternativní verzi s názvem Mabrak, kde citovali slova ze Starého zákona.
Velkou odezvu mezi rastamany pak navázali i dalšími singlem Declaration of Rights, kde hostoval Leroy Sibbles v doprovodných vokálech. Debutové album The Abyssinians pak vyšlo v roce 1976 pod názvem Forward on to Zion a produkoval jej Clive Hunt. Najdete na něm oba zmíněné singly i další dnes už kultovní hymny The Good Lord, African Race, Know Jah Today nebo třeba Y Mas Gan, které se staly standardy conscious reggae. Jejich charakteristikou se staly sborové harmonie tří hlasů, minimalistická, ale hluboká rytmika a silné spirituální texty. Přestože jejich nejslavnější songy s úspěchem přezpívali i další (namátkou Johnny Clarke, Third World nebo Don Carlos) a The Abyssinians spolu vydali jen dvě další alba Arise (1978) a Reunion (1998) vždy zůstáli originálem pevně ukotveným v kořenech reggae. Jejich hudba se stala jedním ze základních kamenů celého žánru a jejich premiérové vystoupení v Praze je vzhledem k pokročilému věku bratrů Manningových pravděpodobně i poslední příležitostí je tu zažít. Bernard Collins není součástí skupiny už od roku 1999 a zdravotní stav mu dnes prý již nedovoluje cestovat.
Vedle nich Big Youth představuje druhou, neméně důležitou stranu stejné éry. Manley Augustus Buchanan vyrostl na soundsystémové scéně a už na počátku 70. let patřil k nejvýraznějším hlasům nově se rodícího deejayského stylu. Toasting neboli rytmicky frázovaný mluvený projev do instrumentálních i zpívaných verzí předznamenal vznik hiphopu. Styl Big Youtha inspiroval pionýr žánru U-Roy a jeho následovník si první rýmy trénoval u práce jako mechanik dieselových motorů v Kingstonu. Brzy se začal objevovat u místních soundsystémů a první tři nahrávky mu produkovali Lee Perry, Jimmy Radway a Phill Pratt. Úspěch mu ale přinesl až singl The Killer, který produkoval Augustus „Gussie“ Clarke na instrumentální verzi songu Skylarking od Horace Andyho. Brzy poté vyšel song Tippertone Rocking, ale první megahit přišel až poté se singlem S-90 Skank, kde k jeho deejayingu tůrovaly motorku ve studiu Keitha Hudsona (na jeho verzi pecky We Will Work It Out). Pecka měla pro svou originalitu velikánský úspěch a dostala se i do reklamy na motorku Honda, která byla hrdinou tohoto natáčení. V roce 1972 s ním také Prince Buster natočil song Chi Chi Run.
Debutové album s názvem Screaming Target pak vyšlo o rok později a patří mezi esenciální nahrávky jamajské historie. Big Youth na desce toastoval přes songy, které původně nazpívali třeba Gregory Isaacs, Leroy Smart nebo Lloyd Parks. Tou dobou se mu natolik dařilo, že měl najednou sedm singlů v jamajské hitparádě a čtyři z nich se v Top 20 udržely celý rok. V letech 1974-1975 pak nahrával své verze pro mnohé producenty včetně budoucích legend, jako byli Bunny Wailer, Joe Gibbs, Yabby You, Glen Brown nebo právě The Abyssinians, na jejichž song I Pray Thee nazpíval deejay verzi Dreader than Dread. Spolupracovali s ním také Augustus Pablo, King Tubby, Prince Jammy a další. Jeho hlas zazněl v ikonickém filmu Rockers a jeho vliv je patrný u celé generace reggae a dancehallových deejays, kteří přišli po něm. Big Youth je jedním z těch, kdo přenesli hlas ulice přímo do studia, a tím změnili způsob, jakým reggae komunikuje s publikem.
Společné vystoupení Big Youth a The Abyssinians tak není jen koncertem dvou veteránů žánru. Je to setkání dvou proudů, které utvářely identitu roots reggae – duchovní vokální harmonie a k nim mocný a prorocký hlas soundsystémového deejaye. V kontextu loňského koncertu Burning Speara máme vizy jasné hudební kontinuity – dalším koncert ve spolupráci Lucerna Music Baru a Jahmusic představí Praze další kapitolu autentických kořenů roots reggae music. Z našeho pohledu to je událost, která přesahuje běžný koncertní kalendář. Jde o možnost slyšet naživo hudebníky, jejichž tvorba vznikala v době, kdy reggae nebylo módou, ale nástrojem identity, víry a odporu. V době, kdy se žánr dál vyvíjí do mnoha podob, je tento návrat připomínkou kořenů, z kterých to všechno vychází. Nenechte si to ujít.
* Lukáš Admirál Kolíbal
