Rozhovor s Afro o evropské Dancehall Queen 2013
Už jste někdy viděli pořádnou Dancehall Queen? Propojení hudby, tanečních kroků a takřka akrobatických triků rozhodně neumí každý, kdo vleze na parket. A tak jsem nechtěl propásnout šanci udělat rozhovor s polskou Queen, která si říká Afro. Koncem října se ve Vídni zúčastnila prestižního finále EU DANCEHALL QUEEN a odvezla si krásné druhé místo. Jaké to tam bylo, jak se k dancehallu vlastně dostala, jak často trénuje a kolik úsilí a pozornosti to celé stojí dělat na profesionální úrovni. O tom všem je následující rozhovor, který si rozhodně nenechte ujít. Rozhodně vám rozšíří obzory…
Slyšeli jsme novinky o tvém velkém úspěchu na evropské soutěži Dancehall Queen Můžeš nám v úvodu prozradit více o samotné soutěži? Jaké to bylo, kolik tanečnic bylo ve hře, jaká tam byla atmosféra atd.
Nejprve bych ráda řekla, že to byla skvělá soutěž se skvělýma tanečnicema, takže jsem hrdá, že jsem mohla reprezentovat svou zemi. Jsem šťastná, že jsem druhá. Makala jsem na tom tvrdě a trénovala každý den. Teď vím, že tvrdá práce a sebedůvěra ti fakt můžou pomoc v uskutečnění svých snů! Taky mně v získání titulu hodně podpořili přátělé a rodina, takže jsem jim vděčná. V soutěži bylo desek holek z různách zemí. Melo to být původně dvanáct, ale dvě nemohly dorazit. Dvě holky byly z Německa – Tamica a Stacy, Irie Queen ze Španělska a Binta ze Švédska, která zvítězila! Rakousko reprezentovala Aisha Bee, z Francie přijely Aaxxia a Bon Bon, z Itálie přiletěla Noemi, Nita ze Švýcarska a já za Polsko. Každá dívka reprezentovala hodně vysokou úroveň kvality a tak to nebyla vůbec lehká soutěž. První tři kola jsme se připravovaly samostatně a věřte mi – byly to nejšílenější performance co jsem kdy viděla! Každá tanečnice měla vlastní styl a byly úžasné. Když uvidíte videa, pochopíte, co se vám snažím říct. Z prvního do druhého kola postoupilo sedm holek, z druhého do třetí už jen pět. Ve čtvrtém kole jsem byla já, Binta a Irie. Španělka nakonec skončila třetí a Bintu a mně čekalo ještě dvoukolové finále o titul. Navíc Binta je moje dobrá kámoška, s kterou jsem strávila hodně pěknej čas na Jamajce i u mně doma v Polsku, takže to bylo ještě náročnější spolu bojovat. Jsem ale ráda za druhé místo – porota až do závěru nevěděla, kdo získá titul! A navíc jsem slyšela hodně pěkných a upřímných slov o mém tanci od lidí, které znám i od těch, co mně viděli poprvé. Je to pro mně největší ocenění, které jsem kdy získala. Amosféra soutěže byla skvělá! Bylo velkým potěšením sdílet tanec a zkušenosti s tolika skvělýma tanečnicema z celé Evropy. Publikum skvělě povzbuzovalo a pořadatelé se o všechno výborně postarali. Doufám, že se budu moc zúčastnit i příště a rovnou i získat korunu vítěze (smích).
Dancehall Queen vypadá někdy ještě náročněji než akrobacie.. Jak dlouho trénuješ a jak jsi se připravovala na tuto soutěž?
Připravovala jsem se snad celý svůj život… (smích) Je pravda, že jsem trénovala skoro každý den v týdnu. Před soutěžema zvyšuji počet hodin, které trávím v tréninkovém studiu. Akrobacie je důležitou součástí Dancehall queens. Pokud máš sen o titulu, musíš vědět, jak mixovat dancehallové kroky, ženské a mužské dancehallové kroky, akrobacii a navíc přidat vlastní přístup! Tančím dancehall 8 let a vždycky se snažím míchat tohle všechny tyhle důležité součásti dancehallu dohromady a vytvořit si vlastní styl. Jak dlouho se všeobecně věnuješ tanci a jak si se k tomu dostala? Začala jsem tancovat už jako čtyřletá, ale dancehall je mým životem až posledních osm let. Miluju tuhle kulturu! Máma mně poprvé vzala na taneční hodiny, z kterých mně poté musela odvádět násilím. První styly, které jsem trénovala (pódiový, klasický a folklórní tanec), nanapovídaly tomu, že v budoucnu se budu věnovat tak žhavému a smyslnému tanci, jako je dancehall. Roky plynuly, ale moje nadšení tancem a muzikou pořad nevyprchaly. V sedmi jsem se rozhodla rozšířit své vzdělání a začala se vzdělávat pro nové techniky. Začala jsem chodit do statní hudební školy Ludomira Różyckiho ve Świdnici na hodiny houslí. Hudební zkušenosti mi pomohli v mém další vývoji v rámci tance a většího vědomého pochopení rytmiky a hudby. Od roku 2001 jsem patřila do świdnické skupiny „Second“, s kterými jsme vyhráli bezpočet tanečních soutěží (mj. 2. místo “Lower Silesia Hip Hop Dance Competition” v letech 2003-2004 a v roce 2006 první místo ”Open Lower Silesia Voivodship ve freestyle). Nakonec mně má fascinace tancem přivedla ke stylům, jako jsou hip hop, new style, break dance a dokonce arabský břišní tanec. V letech 2006-2007 jsem otestovala sama sebe v dalších soutěžích, jako je „Shake Ya Booty 2006″, kde jsem skončila druhá stejně jako na mezinárodní taneční soutěži „Hronovskie Jablicko 2007“ v České republice. Stejné umístění mně čekalo v Poznańi v eliminaci na “Booty Challenge 2007 Competition” a vyhrála jsem finále “Shake Ya Booty 2007”. Testovala jsem různé styly a hledala jsem „ten jeden pravý“, který bych mohla úplně vyjádřit sebe sama. Zlomový moment byl rok 2005, kdy jsem „objevila“ dancehall. Koukala jsem na filmy na internetu a narazila jsem na záběry, jak tančí holky na Jamajce. Okamžitě jsem věděla, že to je to, co jsem už tak dlouho hledala. Co je zajímavé, tanečnice v těch klipech dělaly pohyby, které mi byly známé. Předváděla jsem je v mých vlastních choreografiích, ale neuvědomila jsem si, že to je dancehall. Dalo by se říct, že jsem to dělala nevědomě. Dancehall a Dancehall Queen Afro byly stvořeny jeden pro druhého. Po tomto zážitku jsem sebrala veškeré odhodlání a začala jsem se učit tento taneční styl, jeho historii a původ. Dancehall se stal prioritou v mém životě a stal se mým životem. Důkazem toho jsou třeba ceny, které se mi podařilo vyhrát. 4. místo v „EUROPEAN DANCEHALL QUEEN CONTEST 2008“ (Bologna – Itálie) a titul 1. místa v „DANCEHALL QUEEN POLAND 2008“. Stejný rok jsem vyrazila na Jamajku a vyhrála v Montego Bay 2. místo „Dancehall Queen 2008“. O rok později se mi podařilo zopakovat 1. místo v domácí „DANCEHALL QUEEN POLAND 2009“. Vyhrála jsem 1. místo i na „Hip Hop Kemp Dancehall Queen 2011“ v Hradci Králové, první místo v „Dancehall International 2013“ a teď i druhé místo v soutěži „EUROPEAN DANCEHALL QUEEN 2013“, které proběhlo ve Vídni. Pro mně to ale není konec. Je to začátek a vím, že je ještě hodně věcí, které bych měla a chci dosáhnout v mém životě. Jak často trénuješ, aby sis udržela tak vysoký level? Jak už jsem řekla předtím, trénuji skoro každý den. Čtyřikrát týdně mám vlastní hodiny, učím další lidi dancehall a twerk. Taky trénuju pilates – miluju tenhle druh fyzické aktivity! O víkendech dělám workshopy v různých městěch nebo zemích a samozřejmě dvakrát nebo třikrát týdně dělám svůj samostatný trénink.
Jsi dnes bez debat jednou z nejznámnějších Queens ve střední Evropě a vlastně je to asi logické, že jsi z Polska. Proč myslíš, že právě v Polsku je teď dancehall tak populární?
Díky za hezká slova o mně a o mé zemi. Hm… Když o tom přemýšlím, jaké to bylo, když jsem začala mé „dobrodružství“ v dancehallu, bylo to hodně těžké najít u nás nějaké lidi, kteří by věděli něco víc o této kultuře a tanci. Nikdy jsem to ale nezvdala. Pracovala jsem tvrdě, abych lidem ukázala, co je dancehall. Jsem taky hodně vděčná za sound system jménem Dancehall Masak-Rah, který jako první začal pořádat opravdového dancehallové mejdany v Polsku. Hodně jsem se toho naučila na jejich akcích a díky nim se všichni na jejich večírcích můžou cítit jako na Jamajcce. Mohla bych vyprávět o historii dancehallu v Polsku celé hodiny. Myslím si, že taky TV shows, které jsem s ostatníma holkama navštívila, udělaly svoje a upozornili na tento fenomén hodně dalších Poláků. Máme tak teď mnohem víc reggae a dancehallových festivalů, největší jamajské hvězdy sem jezdí koncertovat a nejlepší tanečnice tu s náma jezdí dělat workshopy. To všechno jsou důležité faktory, když mluvíme o tom, proč se dancehall stal tak populárním v Polsku.
Jak bys popsala aktuální situaci a vztah u vás mezi reggae, dancehallem a hiphopem?
Myslím si, že reggae, dancehall a hiphop jsou teď na tom v Polsku hodně dobře. Specielně dancehall a reggae. Nechci moc mluvit o hiphopové kultuře, protože nejsem ta pravá, kdo by o tom měl mluvit. Miluju i hiphop, ale nemám o něm dost vědomostí a tak necítím, že bych to mohla dělat s profesionálním přístupem. Za to o dancehallu a reggae bych mohla mluvit celé hodiny… (smích) Ano, z mého pohledu je aktuálně tato krásná jamajská kultura v mé zemi více než populární. Máme velmi dobré umělce, zpěváky, muzikanty, kapely a samozřejmě i tanečníky. Úroveň tance je v Polsku na hodně vysoké úrovni. Mnohem více lidí teď jezdí na Jamajku, aby se učili přímo od nejlepších tanečníků. Jsem hrdá, že Polsko je aktuálně jednou ze nejrozjetějších zemí v Evropě pokud mluvíme o dancehallové scéně. Jsem na to hrdá, zvláště proto, že si pamatuju, jak to bylo na začátku těžké.
Máš taky zkušenosti ze soutěží přímo na Jamajce. Jaký je level tam?
Tamní úroveň je nejvyšší jakou si v rámci dancehallu dokážeš představit. Je to „hlavní město“ dancehallu, lidé se tam rodí v dancehallu, dýchají dancehall, jedí dancehall, mluví dancehallem. Je to jejich život! Můžeš si taky představit, jak tvrdá konkurence na Jamajce panuje. Navíc v tamních soutěžích se účastní nejlepší tanečnice z celého světa. Miluju tyhle soutěže. Je to super se potkat s tolika tanečnicema z různých zemí. Strávíme spolu hodně kvalitního času, sdílíme zkušenosti, taneční kroky atd. Každý rok se nemůžu dočkat, až tam zase poletim!
Jsou taky lidi, co vidí Dancehall Queen jen jako akrobatický sex, který disrespektuje ženskou podstatu a pomáhá tak dominanci macho energie. Co ty na to?
Nesnáším, když někdo takhle přemýšlí. Často lidi, co takhle mluví, neví o dancehallu vůbec nic. Být Dancehall Queen je mnohem víc než umět akrobatická čísla. Dancehall Queen je žena, která dokáže mixovat taneční kroky s choreografií, má svou sebedůvěru a umí se pohybovat svůdně ale taky agresivně, pokud to písnička vyžaduje. Je to žena, kdo má svůj vlastní a originální styl. Akrobacie je velmi důležitá část Dancehall Queen, ale je důležitý si pamatovat, že to není všechno! Miluju ženské a mužské taneční kroky a vždy se pokouším dostat do svého vystoupení i nějakou akrobacii. Myslím si, že nejlepší je najít zlatou střední cestu a spojit to všechno dohromady.
Na druhou stranu tanec (alespoň u nás) propojuje scény dancehallu a hiphopu. Hodně holek bez problémů tančí na oba žánry, znáš i nějaký kluky, co to roztáčí ve vícero rytmech?
Nejsem si jistá, že je dobré propojovat dancehall s hiphopem, jsou to dva odlišné styly. Zároveň je ale důležité pro tanečníka být flexibilní a zkusit pochytat věci z různých žánrů, posunout svůj tanec a vytvořit si vlastní styl. Ano, hodně holek tančí na oba žánry a není to žádný problém. Všechny ty holky si ale musí uvědomit, že když jsi na dancehallové soutěži, tak tanči dancehall. A když jsi na hiphopové soutěži, tak tančí hip hop. Taky jsem léta tančila hip hop, ale teď už to nemíchám s dancehallem. A co se týče těch kluků, v Polsku je jen několik málo mužů, co tančí dancehall a většina z nich dělala předtím hip hop. Myslím si, že v Evropě si většina lidí myslí, že to je jen ženský žánr, ale přála bych si, aby u nás tančilo víc kluků…
Co jsou tvé další plány s novým titulem Dancehall Queen?
Hm… Mám jich hodně! (smích) Určitě bych se ráda vrátila příští rok do Vídně pro korunku vítěze. A doufám, že se mi ještě letos na Jamajce podaří vyhrát první místo. Bude to těžký a budu muset hodně makat, ale myslím si, že jsem připravená.
Držíme palce! Díky za rozhovor
* Admiral
Více fotek v galerii
