Je na čase představit si něco nového, u nás neokoukaného. Při vší úctě reggae umělcům, kteří často i desítky let vystupují se stejným programem, stejnými alby a songy, ať už jakkoliv dobrými, těch je už poměrně dost. Občas je také potřeba dát prostor novému svěžímu vánku! Při mé nedávné návštěvě Kingstonu jsem využila možnosti a setkala se s u nás zatím ne moc známou šesticí muzikantů a zpěváků, vystupujících pod názvem Raging Fyah, a tak vám zde nabízím alespoň pár základních informací o bandu, kterému stojí za to věnovat alespoň chvilku pozornosti a o jejichž vystoupení letos bojují všechny zásadní evropské reggae festivaly.
Sraz jsme měli přímo v domě, kde ještě v té době bydleli dva ze členů, Anthony a Mahlon. Když nám přišel otevřít bránu usměvavý bubeník Anthony, kamarádka v mžiku zaparkovala a my pospíchaly do stínu za domem, kde jsme se usadily pod velké ackee (národní strom, jehož plody místní používají k přípravě mnoha jídel) a vyčkaly na příchod ostatních členů. Jediný, kdo chyběl, byl Pele, který měl zrovna schůzku s redaktorem německého Riddimu. Kluci dorazili záhy, a já tak měla možnost během hodinového povídání dozvědět se něco více o Raging Fyah. Nabízí se otázka proč zrovna Raging Fyah? Kluci v samém počátku zkoušeli na místě zvaném Stand Pipe. Majitel tohoto klubu se jmenoval Raging (spalující). A když jednou hráli na Halfway Tree, lidé jim říkali, že zní jako Fyah (oheň).
„Ptali se nás na jméno kapely a v té době jsme si říkali Inside Out, a tak jsme to změnili na Raging Fyah. A zbytek je historie. Teď už jméno Raging Fyah bereme spirituálně, protože když hrajeme, cítíme spalující oheň..“
Kapela funguje už od roku 2006, všech šest členů mělo zkušenosti s hraním, ale žádný z nich s vlastní úspěšnou kapelou. A tak se Kumar (hlavní zpěvák a kytara), další dva kytaristé Gizmo a Pele, klávesista Demar, bubeník Anthony a zvukový inženýr Mahlon dali dohromady. Od té doby skupinu považují dle vlastních slov za rodinu. Tomu dává za pravdu i to, že dům, který jsme navštívily, postupně obývali všichni členové. Roots rock reggae je asi nejpřesnější označení pro styl, který Raging Fyah hraje. Po pěti letech koncertování a skládání, v roce 2011, konečně nastal čas pro vlastní album. THE JUDGEMENT DAY vyšlo v létě 2011 a obsahuje 11 písní. Největší pecky z alba jsou asi „Judgement day“, „Far Away“ a „Irie Vibe“, ke kterým v současné době existují už i videoklipy, poslední k songu Irie Vibe vyšel nedávno, můžete se na něj podívat o řádku níže.
Album sklidilo velmi pozitivní kritiky nejen na ostrově ale i v Evropě. I já můžu desku vřele doporučit, klukům to hudebně opravdu šlape. Všichni začínali v kostelních sborech, a tak není divu, že jsou výborně sehraní, a to nejenom po pěvecké, ale i po instrumentální stránce. Navíc album je možné koupit doslova za hubičku, na i-tunes se prodává za 9.99 $ (čili jenom 190 Kč)! Letošní rok by pro RF i díky JUDGEMENT DAY měl být zlomovým, účastnit se budou všech velkých evropských festivalů včetně Rototomu, Summer Jamu a dalších. A tak pokud máte možnost, určitě si v nabitých programech udělejte místo i pro Raging Fyah. Více informací o kapele najdete na facebooku nebo twitteru.
Během hodinového povídání se nejenom dozvím něco o RF i Jamajce, ale sama musím zodpovědět několik otázek ohledně politiky, počasí, ale i sportu Jelikož nás čas tlačí, natočíme ještě krátký pozdrav pro Jahmusic čtenáře, přičemž mi i při krátké live ukázka padne sáňka, shodneme se, že se v létě nejspíš uvidíme na jednom z festivalů a rozloučíme se. Musím říct, že mi celá kapela sedla jak hudebně, tak i po lidské stránce a doufám, že je Evropa nepohltí a nezmění. Jak jinak se rozloučit než slovy rasta klasika: „ MORE FYAH!“
* Markéta
