Martin Luther King Jr. by oslavil 90. narozeniny. Jak vypadá rasová rovnoprávnost dnes, vidíte sami…
„Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru…“ zaznělo v nejslavnějším projevu Martina Luthera Kinga Jr., od jehož narození uplynulo v úterý devadesát let. King přišel na svět 15. ledna 1929 v americké Atlantě do baptistické kazatelské rodiny, a to ještě s křestním jménem Michael, které si později změnil na Martin. V mládí jej ovlivnily dvě věci. První byla segregace, s níž se setkal na základní i střední škole. Georgia totiž jako bývalý konfederační stát oddělovala černošskou a bělošskou populaci. Druhá věc, která se vepsala do Kingova charakteru, byla víra. Ta ho provázela od narození, protože jak jeho otec, tak i dědeček sloužili jako pastorové. King se vydal v jejich stopách a vystudoval černošskou vysokou školu Morehouse College, kde v roce 1948 získal bakalářský titul.
V roce 1954 se Martin Luther King stal pastorem baptistického kostela v alabamském Montgomery. Tam jako člen vedení organizace bojující za práva Afroameričanů (National Association for the Advancement of Colored People) řídil první velký nenásilný protest černochů proti rasismu v moderní americké historii. Na začátku byla 42letá černoška Rosa Parksová, která 1. prosince 1955 jela autobusem v Montgomery. Po několika zastávkách nastoupil běloch, kterému Parksová musela podle segregačních pravidel uvolnit místo, aby neseděl vedle černochů. Řidič ji a další tři afroamerické cestující vyzval, aby místo uvolnili. Parksová však neposlechla a řekla, že „je unavena z toho, že je s ní nakládáno jako s druhořadou občankou“. Následně byla zatčena, odsouzena pro porušení zákona a musela zaplatit pokutu deset dolarů a soudní výlohy.
Ještě ten den začali černošští obyvatelé Montgomery s bojkotem veřejné dopravy, který trval dohromady 382 dní. Právě tento bojkot byl veden Martinem Lutherem Kingem, kterého kvůli tomu zatkla policie. Ačkoli byl protest nenásilný, setkal se s opačnou reakcí. Na dům Kingovy rodiny totiž zaútočili rasisté bombou. Uvnitř byla pastorova žena a jejich sedmiměsíční děvčátko. Výbuch je ale nezranil. Srocený dav požadoval spravedlnost, King však všechny uklidnil a vyzval je k nenásilí…
Po úspěšném bojkotu se v roce 1957 stal předsedou organizace Southern Christian Leadership Conference, která měla řídit rychle rostoucí boj za lidská práva. Do roku 1968, kdy byl zavražděn, urazil přes devět a půl milionu kilometrů a promluvil na více než 2500 akcích. Stačil také napsat pět knih a mnoho článků.
Mezi nejznámější demonstrace, které King organizoval, patří protest v alabamském Birminghamu, kde uvězněný pastor napsal Dopis z birminghamského vězení, který posloužil jako manifest boje za lidská práva. V otevřeném dopise mimo jiné obhajuje nenásilnou formu protestu a právo lidí vzbouřit se proti nespravedlivým zákonům. King rovněž bojoval za rovné volební právo pro Afroameričany. Kromě rasistů ale soupeřil i s vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. Z Kingových akcí nejvíce proslul pochod na Washington, kterého se v roce 1963 zúčastnilo dvě stě padesát tisíc lidí. U památníku prezidenta Abrahama Lincolna, který také bojoval proti rasismu, pak pronesl svůj neznámější projev, v němž popisuje Ameriku, o níž sní, Ameriku bez rasových předsudků…
Text je převzat ze stránek České Televize, článek v celém znění si můžete přečíst zde >>
* Admiral K
