In Memoriam: Lee „Scratch“ Perry (28.3. 1936 – 29.8. 2021)
Legendární jamajský producent a vizionář odešel v 85 letech
Jamajský hudební vizionář a génius s image bláznivého staříka s vlasy, fousy a sem tam i nehty nabarvenými na červeno a diskokoulí a mnoha dalšími symboly na čepici, odešel (respektive jeho duše) v neděli 29. srpna 2021 z dosud neznámých důvodů v nemocnici v Kingstonu. A ta zpráva okamžitě prolítla sociálními sítěmi i mnoha velkými médii včetně časopisů Rolling Stone, webu BBC a mnoha dalších. Odešla totiž velká hudební legenda, za kterou se sluší dobře ohlédnout…
Málokdo uměl být tak ekcentrický až do důchodu, jako právě Rainford Hugh Perry známý světu jako Lee „Scratch“ Perry. Právě tento kouzelný mužík ze studia Black Ark se stal ikonou roots reggae už v sedmdesátých letech, kdy pomohl nahrát první velké hity lidem, jako byli Bob Marley, Peter Tosh, Bunny Wailer, Max Romeo, Junior Byles, The Congos, The Heptones, Junior Murvin a mnoho mnoho dalších. Když nechal shořet své jamajské studio a odstěhoval se do Evropy, začal spolupracovat s mnoha dalšími ikonami. Od dlouholetého přátelství s Mad Professorem až po práci s tak pestrou partou, jako jsou George Clinton, Keith Richards, Bill Laswell, Moby, Sly Dunbar, Beastie Boys, Adrian Sherwood, The Orb nebo třeba rakouská kapela Dubblestandart. Lee byl tak zásadní producent i charismatický vypravěč, že prakticky neměl žánrové hranice a přesto to všechno vycházelo z reggae a dubu, u jejichž počátků byl fyzicky přítomen a posunul to celé do další dimenze.
„Chtít definovat Lee Perryho je nemožné – je to Salvador Dali muziky! Je mystérium. Svět je jeho nástrojem. Jen musíš poslouchat. Více než producent, ví jak inspirovat umělcovu duši. Jako Phil Spector má dar nejen slyšet zvuky, které nikdo nezachytil, ale také je dokázal předat muzikantům. Scratch je šaman.“
Keith Richards v rozhovoru pro Rolling Stone (2010).
Perry se narodil 20. března 1936 v jamajském Kendalu, ale o jeho dětství se toho moc neví. Prý vyrostl v hodně chudých poměrech,, a tak se jeho spásnou vizí brzy stala právě hudba. Přestěhoval se za ní do Kingstonu a už koncem padesátých let si tam našel práci v tehdy nejrozjetějším místním studiu a vydavatelství Studio One. Poté dělal chvíli pro Joe Gibbse, ale po neshodách se rozhodl osamostatnit a už v roce 1968 si založil vlastní značku Upsetter Records a vydal první singl People Funny Boy, kde inovativně použil sampl plakajícího dítěte a hlavně riddim, který už zněl skoro jako reggae – žánr který teprve toho roku pojmenoval Toots Hibbert. Hlavní pointou jeho debutové skladby ale byl její text, který Perry namířil přímo proti Gibbsovi. A měl s tím úspěch – prodal tehdy 60.000 singlů jen na Jamajce! Podobně pak „zatočil“ i s Coxonem v songu Run for Cover…
V letech 1968 – 1972 nahrával se svou studiovou kapelou the Upsetters, jejíž oporu tvořili bratři Barrettovi, mnoho dalších singlů, které vydával pod různými značkami. V roce 1973 si pak na svém dvorku postavil vlastní studio, které nazval the Black Ark (Černá archa). O jeho podivínsky excentrickém, ale zároveň geniálním přístupu k muzice už kolovaly příběhy, které fungovaly jako magnet pro zpěváky, co chtěli překročit hranice tehdejších zvukových norem. A právě tuto éru skvěle pojímá Black Ark mixtape vol. 1, který nahrál před lety krkonošský selektor Johnny Ecstatic a můžete si jej hned poslechnout níže.
Je to něco málo přes pět let, co jsem mu psal k osmdesátinám velký profil, kde se o jeho divokém životě a geniální tvorbě dočtete více, tak se nechci příliš opakovat. Lee Perry dostal v poslední dekádě Grammy za album Jamaican E.T., zvlaštní řád Jamajky za kulturní přínos, časopis Rolling Stone jej zařadil mezi 100 nejdůležitějších muzikantů historie po boku Mozarta s Hendrixem atd. Písmenka vám ale nedají tu zkušenost zažít jeho tvorbu – to si musíte pustit na vlastní uši a dát si u jeho muzice hlasitost doprava. Vezme vás to na výlet do vesmírů s mnoha proměnými a experimentálními galaxiemi, které ale vždy stojí za poslech. Děkujeme Maestro! Scratch Forever
* text: Daddy Kolíbal
fotoreport níže z jamajského studia (c) MakiStyle