ČlánkyNovinkyProfily

Fugees: 2005 Comeback!

 

Kolem koncertu The Fugees se už dlouho před akcí rozjela velká debata o důvodech jejich comebacku. Tu navíc podpořil fakt, že pouhý den před akcí jejich manegement přesunul původní listopadový termín až na 22. prosince. Bylo tak více času na klepy a pochybnosti, že návrat Fugees je jen marketingový tah, který nebude stát za pozornost. Přeci jen jejich poslední album THE SCORE vyšlo už v roce 1993. Na druhou stranu se jej prodalo úctyhodných patnáct milionů, což samozřejmě nezahrnuje min. stejné množství lidí, kteří si jej stáhli z netu nebo koupili od pirátů. Kdo z náctiletých hiphoperů je ale zná dnes? Pro mě to ale je zásadní parta v osobním hudebním vývoji, takže jsem to vnímal, jako sen, který se stane realitou. Hodil jsem proto všechny obavy a očekávání za hlavu a trpělivě si počkal, až nadejde den D, o kterém je tato reportáž.

Ten předvánoční čtvrtek ale začal hned ráno smutnou zprávou ze Sony Records, že slíbený exkluzivní rozhovor včetně tiskovky jsou zrušeny bez náhrady. Okey… chápu, že kapela večer předtím hrála ve Švýcarsku a má toho po skoro měsíčním evropském turné plný brejle, ale stejně to zamrzelo a rozjelo další sérii pochyb o velké mediální bublině. Naštěstí i přes podezřele balkánskou organizaci celé akce Wyclef & spol rozhodně nezklamali.

První co mně v Bratislavě překvapilo, byly tisíce mladých, kde každá třetí holka je krásnější než mnohé modelky, a každý třetí kluk vzbuzuje podezření, že je raper :) Každopádně pojďme se raději věnovat dění na pódiu po střechu natřískané arény Incheba. Po slušném předkrmu domácích Kontrafakt s kapelou, bylo jasný, že Slováci svou rozjetostí v oblasti r&b a hiphopu docela slušně předhání Čechy. Poté ale následovalo 30 minut, kdy na promítacích plátnech jela jedna reklama za druhou a zvukař pouštěl z CD Metallica. Osobně jsem samozřejmě naprosto vychladl a pak se jen divil, když po nástupu DJ na pódium vyběhl typ v černých brýlích a šátkem přes pusu a začal hlásit nehledě na beat naprosté blbosti a hlavně pózovat s plechovkou piva. Až teprve ve chvíli, kdy jej dva čokoládový muzikanti z Fugees bandu odtáhli z pódia, tak mi došlo, že to byl vtip a že na začátku celé performance někdo zahlásil, že to je brácha Eminema :-)))

Krátce poté už ale Fugees DJ Leo rozjel za doprovodu kapely klasiku No, No, No od Dawn Penn, která po minutě přešla v hitovku Jump Around od House of Pain, při které zpoza gramců vyskočila postava v kapuci, pod kterou byl rozesmátej Wyclef Jean. Po intru vzal kytaru a rozjel Redeption Song od Wailers ve své textové úpravě, kde místo Kingstonu zpívá o Brooklynu. Poté následovala pecka Nappy Heads z THE SCORE, při které se objevila i kouzelná Lauryn Hill i třetí raper jménem Pras. Následovala hitovka How Many Mics, která po regulérní verzi pokračovala a´capella a band pak nahodil veleznámý Answer riddim na kterém pecka regulérně jela dál. To už jsem skákal radostí do vzduchu a bylo mi jasný, že to všechno čekání mělo svůj smysl.

Poté Wyclef zazpíval „Another MC lose his life tonight, looooord, I beg that you pray to Jesus Christ…“ a rozjela se další hymna ze Score jménem Zealots. Ta pro změnu v druhé části překvapila raggajungle verzí, což jen potvrdilo, že Fugees mají přehled a jsou aktuální i dnes, ať si říká kdo chce, co chce. Další track v pořadí byl Fu-Gee-La, kdy už celá hala zpívala společně s Lauryn klasické trylky „Olalalaaa“… Ta poté zůstala na pódiu sama, aby zazpívala úvodní pecku Lost Ones ze své platinové sólovky THE MISSEDUCATION OF LAURYN HILL. Písnička začíná veršem „That´s strange, how money changes the situation / Miscommunication leads to complication“ a mně znova došlo pod jakým tlakem se Lauryn a Fugees nacházejí, protože na nich vydělává neuvěřitelný množství lidí. Jejich texty tak jsou upřímnou výpovědí, která ani po letech neztrácí na aktuálnosti.

Další track měl pro změnu Wyclef sólo s kytarou, které „vyrostlo“ v Someone Please Call 911, kde jen místo Mary J. Blidge zpívaly tři skutečně okouzlující čokoládové zpěvačky. Po vokálních sólech všech zúčastněných Jean zahlásil: „Oh we have here a big drama, because Wyclef smokes Marijuana“ a rozjel pecku v které rapoval japonsky, francouzsky a na závěr španělsky inna reggaeton style. Masááááž! Další na řadě byl Pras se svým sólem z alba GHETO SUPERSTAR, který ale působí ve stínu předchozích hitů jako třetí do počtu. I když ale Pras není takový hitmaker, ve společných kombinacích s Lauryn a Wyclefem rapoval bezchybně. Ve své sólovce ale raději po dvou minutách dal stagediving v publiku a tak Wyclef znovu sóloval na kytaru…

Poté poprosil všechny přítomné o vánoční atmosféru, a tak tisíce lidí nad hlavou mávali svými mobily do dlouhatánské verze Ready Or Not. Uuuuuu, těžký popsat tu kolektivní extázi, kterou navíc podpořila následující Killing Me Softly včetně intro verze pro soundbwoys. Třetím ploužákem v pořadí byla Marleyho písnička No Woman No Cry a to při pohledu na líbající se dvojice v davu jsem už vážně měl slzy na krajíčku ;) Následovala nevyhnutelná gradace, kterou Wyclef odstartoval slovy: „I spoke yesterday to Mr. Bush and I told him: I don´t work for FBI, I don´t work for CIA, I don´t work for secret service, but make me a favour… Stop the War!“ Velmi záslužná propaganda, která potvrzuje, že americká válečná strategie je dílem jedinců a ne celého národa. Poté se Mr. Jean najednou objevil uprostřed stadiónu, kde v roztančeném publiku odpíval Perfect Gentleman ze své první sólovky THE ECLEFTIC. To byl další opravdu úžasný moment a Wyclef má u mě do konce života maximální respekt.

Pozornost na pódium poté vrátila Lauryn se svou další hitovkou That Thing a pak až do konce jelo naplno komplet celé trio. Nechyběla pecka Manifest se slovy „I woke up this morning / I was feeling kind of high / It was me, Jesus Christ and Haile Selassie / Selassie said greetings in the name of the most high,
Jah Rastafari…“
(2x rewind) a samozřejmě aktuální singl Take It Easy, který předznamenává nové album, na které se můžeme těšit v novém roce. Následoval jeden přídavek a všem bylo jasné, že to je konec, protože Fugees jeli naplno přes dvě hodiny. Show ale překvapivě ještě nekončila, protože Wyclef upozornil, že to je poslední gig Fugees v tomto roce a vyzval publikum, aby ještě nikdo neodcházel. Na stage poté vrhlo 11 mistních bboys, kteří rozjeli akrobatickou breakdance show do které se zapojil pár salty i sám Wyclef a všechny tři doprovodné zpěvačky… To byla další, tentokráte vizuální extáze, do které hrál excelentní DJ Leo např. pecky od Seana Paula, Vybz Kartela i old school breakdance disko…O yes, pro mně koncert roku!

report: Lomesh
foto: Jaro Vacek,
www.jarovacek.com

 

https://www.youtube.com/watch?v=WLFjiRwULog

Back to top button