Tento festival je klíčovou událostí hlavně pro evropskou hiphopovou scénu, ale zároveň nabízí bohatý reggae program. Druhá největší scéna festivalu proto je pod patronací německého časopisu Riddim, kde jste mohli naživo slyšet hodně zajímavé jamajské muziky. Festival Splash je jednou z největších akcí svého druhu ve střední Evropě (kolem 20 000 návštěvníků) a tak je s podivem, že tam nepřijelo mnohem více lidí z Čech, když vzdálenost mezi městem Chemnitz (ex Karl-Marx stadt) a Prahou je cca 170km. Příští rok to nepropásněte, stojí to za to! Měl jsem štěstí tam letos jet poprvé v rámci redakčního týmu časopisu Bbarák a tak vám alespoň poreferuji, co zajímavého jste tam mohli vidět a hlavně slyšet…
Luciano & Jah Messenjah
Hvězdou pátečního večera byli Luciano, Mikey General a saxofonista Dean Fraser za doprovodu kapely Jah Messenjah band. Celá parta přijela přímo z koncertu v pražské Roxy a Luciano na obou akcích předvedl jedinečná vystoupení, která rozhodně nepotvrdily fámy o tom, že by mu docházel dech – právě naopak! Na jaře vydal výtečné nové album SERIOUS TIME a na pódiu jsem ještě nikdy neviděl tolik posvátné atmosféry a zároveň živelné energie s kterou Luciano metal salta. Kam se na to hrabe pozlacený gangsta? Luciano je hodně příjemná osoba i v zákulisí a brzy tu bude s ním původní rozhovor.
Wayne Marshall & Spragga Benz
V sobotu jsem měl možnost vidět vedle sprosťáka BustaRhymese jen dvě vystoupení, a to sice jamajské týpky jménem Wayne Marshall a Spragga Benz. Wayne, který skloubil ragga a Pavarottiho vokály a jehož dobrej kámoš je „energickej Bůh“ Elephant Man, má za sebou úspěšnou desku MARSHALL LAW, ale na Splashi se marně snažil rozjet odpolední davovou ospalost. Možná proto pro mě byla jeho produkce tím nejprovařenějším klišé v kterém se snažil vyniknout alespoň řadou populárních hitů svých slavnějších kolegů (včetně Boba Marleyho a Gentlemana). Tento mladý jamajský DJ doma svým obličejem propaguje na billboardech mobilní telefony, takže asi musí dávat bacha na image zpěváka – drsňáka, který proloží každou písničku nadávkou bombaklaat. Nic moc, i když talentu i schopností má určitě fůru, takže se těším, že brzy uslyším lepší a originálnější výkon. Na Splashi jej ale hravě převálcoval následující set, který měl na starosti služebně starší Spragga Benz. Ten měl vedle větších zkušeností velkou výhodu setmění, takže brzy rozpařil i stydlivé germánské diváky. Navíc má v zásobě vedle mnoha vlastních pecek i duet, který se stal jedním z největších komerční hitů minulého léta – Turn Me On od sladkého milovníka žen a soca, který se jmenuje Kevin Little.
Cocoa T & Kings of Kings
Největší zážitky festivalu na mě přesto teprve čekali… V neděli to nastartoval rozehřívající set zpěváků kolem labelu Kings of Kings. Nejprve mladá jamajská kráska Genie Slick potěšila uši a rozzářila oči všech pánů v publiku, takže se už není čemu divit, že má na kontě duety s jamajskými superstars jako jsou Beenie Man, Capleton, nebo že o ní zpívá již zmíněný Elephant Man. Genie je prostě sexy a má navíc skvělý hlas! Vzápětí po ní už ale přišel zpěvák, producent a majitel labelu Colin Levy aka Iley Dread, aby představil kousek ze své nové desky UNITE THE PEOPLE, kterého brzy poté doplnil i jeho týmový kolega Chrisinti. Celá parta od Kings of Kings byla v programu nepsaným překvapením, které mě tak dostalo, že jsem neváhal a po koncertě s nimi udělal rozhovor, který tady najdete v listopadu (Exkluzivní přednost má časopis Bbarák díky kterému jsem tam byl – rozhovor je v říjnovém čísle). Na Splashi se objevili tato parta objevila proto, že jejich band zároveň hraje pro Cocoa T, který v programu následoval. Tento lahůdkový zpěvák se těší i v Čechách mezi milovníky reggae velké popularitě, protože má za sebou nespočet fláků, které roztancovali už mnoho dancehallů. Rytmy jeho písniček sice často vycházejí z tradičního nyabinghi bubnování, ale čeho se vám nedostane v rychlosti, to dostanete i s úrokama v jedinečné „hutnosti“ beatu. Kokosový set byl díky časovému skluzu programu jen kolem 45 minut, ale nechyběli velké hity Good Life, Holy Mount Zion nebo Love Me Truly, což je duet s legendárním toasterem jménem Shabba Ranks. Ten ale na Splashi nebyl (Luciano mi říkal, že už ani nezpívá), takže Cocoa T bez problémů bravurně zatoastoval i jeho ragga party.
Sanchez
Poté už přišel na program koncert jamajského slavíka, který si říká Sanchez. Ten už dnes sice žije v Miami, kde se věnuje své vile a pěstování zlata, ale stále dokonalé ovládá své vokály a za sebou má partu hitů, které jej vynesly skoro až k popstar music. Sanchez zpívá svým zamilovaně sladkým hlasem pravděpodobně i tehdy, když cituje telefonní seznam, což je fakt zážitek. Jeho největší hit se jmenuje Frenzy a drží se už přes dva roky v jamajské Top 20, což je hodně slušný výkon v zemi, kde vychází 300 singlů týdně!
Beres Hammond & Harmony House
Hvězdnými čísly jsme se konečně dostali až ke skutečně zlatému vrcholu festivalu, protože původně avizovaní Lady Saw a Burro Banton nakonec nepřijeli. Na pódium tak v osm večer nastoupila bravurní parta muzikantů jménem Harmony House band, která následně s úsměvem hrála bez zastavení dvě a půl hodiny. Na začátku jejich vystoupení všechny rozjel mladý dread jménem Ginja, který už má u labelu Harmony House dva velké hity War in the City a Responsibility. Poté se postupně představily tři překrásné zpěvačky, které doprovázejí tuto kapelu, která je plná jamajčanů žijících v Kanadě (stejně jako tým Kings of Kings). Nejprve každá ze zpěvaček zazpívala jednu písničku a pak všechny tři dohromady kombinaci, která mě totálně dostala…
To už se ale za velkého potlesku objevil i zpěvák, producent i majitel zmíněného labelu Beres Hammond, takže jsem si už jen skvěle užíval a radoval se, že jsou i lidé, kteří místo zlatých řetězů upřednostňují skromnost, talent a zlato v hrdle. Beres je dnes po třiceti letech zpívání na Jamajce asi vůbec nejoblíbenějším zpěvákem střední generace a už se tomu vůbec nedivím. Je to skutečně jedinečný zpěvák, který vedle reggae vychází z inspirace lidmi, jako je Marvin Gaye nebo Aretha Franklin, takže v jeho písničkách slyšíte soul i dnes, přestože instrumentální podvozek hraje reggae. Beres Hammond je žijící klasik žánru, který si tady rozhodně zaslouží samostatný profil, jakmile bude trochu více času. Splash festival korunoval svým vystoupením na opravdu multikulturní událost, která je určená nejen pro ortodoxní milovníky hiphopu a reggae, ale pro všechny, kteří milují muziku. Jeho muziku proto vřele doporučuji k poslechu, pro mně v současné době nemá konkurenci…
Lomesh
foto © Julian Schmidt, www.reggaephotos.de
a www.splash-festival.de
