Reportáže

Salute, Rebelové! Reportáž z 20. ročníku jamajského festivalu

Pátek, 17. Ledna 2014. Už se připozdívalo, když jsme společně s ostatními členy naší výpravy naskákali do auta se směrem Zátoka Sv. Anny (St. Ann´s Bay). Byli jsme „ready“ a stejně tak i Kabaka Pyramid, který zrovna vystupoval na velkém pódiu, když jsme procházeli hlavní branou. Pěkné, leč pro nás opozdilé, krátké vystoupení. Bohužel jsme propásli několik show, na které jsem se těšila – utekli nám Hempress Sativa, Pentateuch, Jesse Royal a Duane Stephenson. Podle ohlasů těch, kteří vše stihli, jsme také měli čeho litovat. Podívejte se sami na videa níže, a posuďte sami. Mezi mnoha jmény prvního festivalového dne stojí rozhodně za zmínku Bugle, Iba Mahr, Andrew Tosh, John Holt, Johny Osbourne, Max Romeo nebo Bunny Wailer a samozřejmě také „stvořitel“ festivalu Tony Rebel. Výbornou volbou pořadatelů a milým překvapením byl určitě i Mutabaruka v roli moderátora. Vrcholem programu a zároveň nejlepším vystoupením pro mnohé, včetně mě samotné, byl ovšem Jr. Gong.

Vidět Damiana Marleyho v Evropě většinou znamená tísnění se v obrovském davu, kde stěží vidíte na pódium. Rebel Salute ale nebyl tenhle případ, přehled jsmě měli v podstatě z celého areálu. A jaká že vlastně byla show? Velký nástup, výborný koncert, bláznivé tanečnice/vokalistky, vlajkonoš a samozřejmě i hosté. A koho jiného si Damian mohl pozvat než kolegy z Ghetto Youths? Wayne Marshall, Christopher Ellis (syn legendárního Altona Ellise) a Cham. Největšího ohlasu se dostalo kolaboraci Jr. Gong a Baby Cham a jejich nejnovějšímu hitu „Fighter“, čímž si pánové odbyli živou premiéru tohoto songu. Skvělá energie, speciálně Cham vydal během pár minut neskutečnou energii! O energii Damiana samotného není třeba dlouze diskutovat, každý kdo viděl alespoň jeden „živáč“, ví, o čem je řeč. Damian mimo jiné vystřihnul hity z celé jeho kariéry, od „Road to Zion“ přes „Still searching“, „The Mission“ až po evergreen „Welcome to Jamrock“.

Po Damianu Marleym, který se s diváky loučil okolo páté hodiny ranní, měli pořadatelé připraveny ještě další dva velikány reggae. Prvním z nich byl 66ti-letý Wailer, který poměrně překvapivě vystupoval okolo osmé hodiny ranní, předvedl koncert přiměřený svému věku, zazpíval několik Wailers klasik, a celý program uzavíral Luciano. Ten, už tradičně, vstupoval na stage za zvuků bubnů Nyabinghi a poněkud netradičně, s nádhernou scénou, za svítání.Protože jsem ostrov opouštěla den poté, nemohla jsem se zúčastnit sobotního programu, který zahrnoval povětšinou roots umělce, s pár výjimkami – Capleton, Jah Cure a Bounty Killer, vystupující pod jménem Rodney Price. Tak jako tak, moje první seznámení s Rebel Salute bylo krásné. Jediným mínusem bylo protažení programu až do ranních hodin, způsobené opožděným začátkem a delšími výměnami mezi vystupujícími. To byl možná i důvod, proč se občas publikum zdálo bez energie.Zátoka Sv. Anny je nádherná lokace, obzvláště výhled na azurové moře pár kroků od dění je vskutku dechberoucí, obzvláště, když jej objevíte spolu se svítajícím sluncem a za zvuku hudby Wailers. Kromě umístění nabízí festival spousty dobré muziky, a z mé kratší zkušenosti i dobrý servis – spousta stánků z občerstvením, nabízející výborné bezmasé domácí pokrmy (např. ackee a saltfish), čerstvé ovoce, šperky, cetky, oblečení pro všechny a samozřejmě i velkou obrazovku pro dobrý přehled z celého areálu. Dvě a půl hodiny z hlavního města Kingstonu je přijatelná vzdálenost. Festival rozhodně stojí za to!

Big up Rebel Salute!

*Markéta

Fotky z festivalu naleznete here . © Jahnoi Nunes

 

Back to top button