Rabasa: Hudba á la Cabo Verde
I když na Kapverdských ostrovech žije jen 300 000 lidí, představují hudební velmoc. Ve stínu hrozivých sopek vykvetla hudba, kterou dnes obdivuje celý svět, a to především díky zpěvačce Cesarii Evoře. Kapverdská hudba se ale hraje i v exilových komunitách. Kapverdští bratři Ortetové a zpěvačka Terezinha Fernandes založili Rabasu v Rotterdamu, spolu se surinamským perkusionistou a africkým trumpetistou, dřívějším spoluhráčem Salifa Keity.
V Rotterdamu žije silná multikulturní komunita, v níž převažují Kapverďané, Afričané i Indonésané. Hudební význam města potvrzuje i skutečnost, že tu své první album natočil nejvýznamnější angolský zpěvák Bonga, k čemuž si mimochodem vybral doprovod kapverdských hudebníků. Bratři Joao, Jorge, To a Angelito Ortetové pocházejí z rolnické rodiny z ostrova Santiago, a podobně jako jejich starší bratři Lindo a Emanuel se odmalička věnovali hudbě. Na vyprahlých ostrovech je chození pro pitnou vodou namáhavým každodenním rituálem, bratři museli každý den absolvovat několikakilometrový pochod k horské studánce jménem Rabasa, podle níž později pojmenovali svoji skupinu.
Když skupina křtila roku 1999 v Bruselu své první album, zpočátku sedící diváci odsunuli židle ke stěně a koncert se změnil v taneční party – což se na vystoupeních Rabasy stalo pravidelným jevem. O dva roky později Rabasa hrála poprvé na svém domovském ostrově Santiago na Kapverdech a dostala ihned pozvání na další ročník. Rabasa vystupovala v prestižní rotterdamské hale de Doelen, v amsterdamském Tropen Instituutu a na holandském festivalu Dunya.
Sestava:
Joao Ortet – zpěv, cavaquinho, kytara, ferrinho
To Ortet – zpěv, baskytara
Jorge Ortet – zpěv, kytara, harmonika
Angelito Ortet – zpěv, akordeon, perkuse
Terezinha Fernandes – zpěv, perkuse
Kabiné ‚Tagus‘ Traoré – trubka
Mike Shakison – perkuse
Hans de Lange – perkuse
Diskografie:
PERTU DI BO (2004)
RABASA (1999)
www.rabasa.nl
* * *
Kapverdy
Kapverdy jsou zdrojem paradoxů: ve stínu hrozivých sopek vykvetla hudba, kterou obdivuje celý svět. Ostrovy leží 600 km západně od nejzápadnějšího výběžku Afriky, Zeleného mysu (portugalsky Cabo Verde), podle nějž získaly svůj název. Zeleň je tu ale vzácnosti: černé rozeklané vulkanické skály jsou malebné, pro vegetaci však nehostinné. Původně neobydlené ostrovy objevili roku 1456 portugalští mořeplavci, jimž později posloužily jako chráněný a strategicky významný přístav na trase do Afriky i Brazílie. Díky bouřlivému zimnímu větru harmattan, který přináší písek ze Sahary, bývají Kapverdy považovány za námořní pokračování Sahelu.
V průběhu 18. a 19. století docházelo na ostrovech k vlnám sucha, hladomoru a nucené emigrace. Ke kapverdské národnosti se dnes hlásí asi milion lidí, z nichž pouhá třetina žije na ostrovech. Silné kapverdské komunity najdeme v Lisabonu, kdysi hlavním městě portugalského koloniálního impéria, v Dakaru, který je nejbližším pevninským přístavem, a ku podivu i v bývalých velrybářských přístavech na východním pobřeží USA, které potřebovaly zdatné mořeplavce.
Po hudební stránce představují Kapverdy příslovečný tavící kotlík. Nalézají se na rozhraní tří světů. Místní kulturu poznamenali černoši z Afriky, námořníci z Portugalska a všichni, kdo cestovali mezi Brazílií a Lisabonem. Zeměpisně patří ostrovy k Africe, gramotnost i školství je zde ale na daleko vyšší úrovni a mnozí Kapverďané tmavé pleti se na Afričany dívají s odstupem.
Hlavním městem Kapverd je Praia (Pláž) na ostrově Sao Tiago, nejživější centrum představuje přístav Mindelo, odkud pochází zpěvačka Cesaria Evora.
* Z tiskovky festivalu Colours of Ostrava
