ČlánkyReportáže

Na výpravě za soundsystémovou scénou v Mexiku

Je pátek 29. 11. 2019, 4 hodiny ráno místního času, a naše letadlo právě přistálo po více než 10 hodinovém letu na letišti v Mexico City. Ani po šesté návštěvě mě toto místo nepřestává fascinovat. V nadmořské výšce, která je jen o trochu menší, než na nejvyšším vrcholu České republiky, Sněžce, se jako obří chobotnice rozkládá letiště, které se každým svým chapadlem a hranou nesmlouvavě zařezává do okolní bytové zástavby. Kdysi malé civilní letiště za hranicemi města je dnes frekventovaným mezinárodním letištěm, které nejlidnatější metropole světa postupně zhltla jako betonovou pralinku, a dnes se tak nachází téměř v jejím středu. Uvědomíte si to mimojiné kdykoliv se nacházíte ve vzletových / přistávacích koridorech v městské zástavbě – tak jako my v bytě, kde nás po příjezdu z letiště ubytovává náš dlouholetý přítel Lengualerta.

Po krátkém odpočinku doprovázeném zkliďnujícími zvuky přistávajících letadel (které přelétávají s frekvencí co pět minut), které doplňuje neustále se opakující vánoční melodie linoucí se z made in china výzdoby na protějším domě, se spolu s naším hostitelem zvedáme a vyrážíme do útrob velkoměsta. První zastávkou před dnešní velkolepou party je vždy oblíbená veganská taquería (místo, kde se prodávají tacos a další mexické speciality) „Por Siempre“. Lahodnost místních pokrmů, zapitá půllitrem čerstvě vymačkaného pomerančového džusu (za 18 Kč), nám dává okamžitě zapomenout na všechna úskalí letecké přepravy a čínských metod mučení. Mexiko, tady nás máš!

Den se pomalu chystá předat nadvládu noci, a my jsme spolu s Lengualertou a Janou Annou uprostřed příprav na dnešní večírek. Už z pozvánky víme, že se jedná o oslavu 11. výročí založení DJs & promotérské Roots Side Crew, která se neúnavně věnuje propagaci reggae & dub music v Mexico City, a na svém kontě má nespočet úspěšných mejdanů a hostování big artists jak z Jamajky, tak Evropy. Před dvěma lety mi bylo velkou ctí headlineovat se svým projektem Shakk-Attack na jejich soundsystem session v historickém centru, po boku s výtečným místním raggamuffin MC Jahshuou, pro kterého jsem již dříve produkoval skladbu „Working Hard“. Na dnešní event nás z letáku lákají jména jako Biga*Ranx, Speng Bond, Green Cross, Ranking John, George Palmer nebo známý francouzský producent digital reggae Atili Bandalero. Z místních artists je na pořadu opravdový cream of the crop – mexický nr.1 producent Bungalo Dub a s ním na mikrofónu Manik B, Ras Jahshua, a náš hostitel, Lengualerta. Místem konání má být mezcalería (bar zaměřený na prodej nejpopulárnější místní kořalky – mezcalu) v centru města.

Na místo dorážíme v mexickém čase, tedy s lehkým spožděním, okolo 11 hodiny večerní. Hned po příjezdu nás (ostatně jako vždy) ohromí něco, na co bychom měli být po těch letech už zvyklí. Z domu v koloniálním stylu, situovaném nedaleko hlavního náměstí Zocaló, se otevřenými vraty v přízemí a okny v prvním patře line mocné hřmění soundsystémů. Zvuk musí být slyšet na kilometry daleko. Něco takového si jen těžko představíte i v tom nejhlučnějším evropském městě. Vstupujeme dovnitř a hned za dveřmi nás z levé strany vítá impozantní hradba Star Hill soundsystému, a z pravé sám hlavní organizátor, Kaly Selektah. Úspěšně se akreditujeme a bez váhání se podrobíme zběžné kontrole – chápeme, že zbraně na soundsystem dance zkrátka nepatří. Místnost v přízemí, kde se má odehrávat hlavní část programu, je prostorná aréna o velikosti s kapacitou odhadem tak pro 300-400 lidí, se soundsystemem na jedné straně, kontrolním stanovištěm uprostřed, a s dlouhým barem na konci, za kterým se nachází schodiště do druhého patra. Chvilku si podupáváme v tempu early UK steppas v podání Star Hill s.s. selectorů. Ti se prezentují klasickým jamajským stylem – hrají na jeden gramofon s mikrofonem v ruce. A jelikož je na hlavní show zatím docela brzo a prostor se teprve zaplňuje, zvolna se vydáváme prozkoumat druhé patro.


Hned nad schody nás uzemňují nekompromisní basy vycházející z Bass Revelation soundsystemu postaveného uprostřed velké místnosti s menším barem, která, jak se zdá, běžně slouží jako koncertní sál. Naproti okázalé zvukové hradbě zelené barvy je pak stanoviště s kontrolní věží, u které už z dálky rozpoznávám Stefana (a.k.a. Dubon Step), hlavní postavu tohoto soundu a výtečného selectora, jak „ždíme“ čudlíky svého preampu. Známe se už pár let a jsem rád, že se mu za léta poctivé práce podařilo vybudovat jeden z nejmohutnějších a nejlépe znějících mexických soundsystemů. Právě má za sebou úspěšné turné po největších evropských dubových festivalech, na kterém představil svůj nový label Bass Revelation Records, pod jehož vlajkou právě vydává druhý vinyl ve spolupráci s Conscious Sounds. Před dvěma lety mi bylo velkou ctí si na tomto soundsystemu zahrát s Shakk-Attack jako předskokan The Vibronics na open-air akci v parku uprostřed Mexico City, na kterou dorazilo až 2000 lidí.

Nacházíme si místečko hned za kontrolní věží, která se ve Stefanových rukou stává zbraní hromadné obnovy. Na pořadu je svižný evropský stepper. Sirény houkají, syndrum přitakává, reverby a delaye se mocně odráží od dubplates a exklusivních verzí, které létají vzduchem. Stefana na mikrofonu občas střídá jeho partnerka Sophie V a shromážděný massive je ve varu. Postupně se rozkoukáváme a v šeru rozpoznáváme známé tváře místní scény – Manik B, Dukas „Bungalo Dub“, Jahshua, Valentin ze Spiritual Sounds s.s., Mr. Zebre… Pozdrav střídá pozdrav a vřelé obětí vřelé obětí. Během krátké chvilky si připadáme jako zpátky doma. Jako bychom byli nikdy ani neodjeli.

Je po půlnoci a večírek začíná nabírat na obrátkách. Prostor už je plný a nachází se v něm dohromady odhadem tak 400-500 lidí. Na horní stage právě dohrál Dubon Step a vystřídal ho místní producent Mottake, rozehrávající svůj dubový live-act. Muzika to není špatná, popsal bych jí jako místní parafrázi na „Year 3000 style“, ale operátorovi se ani po několikáté skladbě nedaří zkrotit a ovládnout zvuk soundsystemu, a jeho produkce se tak ztrácí v nekonkrétní hlukové bublině. Po čase mě trochu omrzí i hudební postupy, které se často pohybují v intervalu tří po sobě jdoucích tónu, a tak se vydávám zkontrolovat dolní stage.

Za kontrolní věží se stále nachází selektoři a operátoři Star Hillu, ale k mému velkému překvapení není na mikrofonu nikdo jiný, než Biga*Ranx! Zdá se, že už nevydržel čekat na svůj čas, a rozhodl se převzít kontrolu nad situací. V dubplateovém stylu posílá svoje lyrics na riddimy, které pouští místní selektoři. Sound inženýr trochu bojuje se zvukem. Možná je to tím, že jsem se doteď koupal v basové lázni Bass Revelation s.s, ale tady mi ty spodní freknvence naráz trochu chybí. Ani zvuk mikrofonu zatím není ideální. To ale není překážkou pro další borce, kteří se, inspirováni Biga*Ranxem, postupně tlačí na kontrolní stanoviště. Rozpoznávám George Palmera, a k mému velkému překvapení se zjevuje také Don Camilo, který vůbec nebyl avizovaný v line-upu. Jak se později ukáže, byl asi náhradou za Speng Bonda, který nedorazil. Rozjíždí se session v jamajském duchu. Artists se střídají na jednom mikrofonu, občas sloku po sloce, občas rým po rýmu. Rozpálený massive šílí. Vibe by se dal krájet. Dokonce i sound inženýr se konečně vrací do hry a zvuk začíná být čitelnější a výraznější. Out in the streets, they call it murder! Chvilkama si říkám, že takhle nějak se člověk musel cítit na legendárních 80s soundsystem sessions na Jamajce.

To už se ale znovu potkávám s Lengualertou, který mě informuje, že na horním soundsystemu pomalu začíná mexická showcase. Když dorazím, ze kontrolní věží už kraluje Omar Dukas alias Bungalo Dub. Svojí autorskou selekcí nenechává nikoho na pochybách, že právě on je absolutní jedničkou mezi mexickými dubovými producenty. Zanedlouho už si bere mikrofon Lengualerta a rozjíždí svoji show. Je mi ctí, že hned jako druhá skladba zazní můj riddim Buss Dem Shot a vůbec poprvé si ho mohu vychutnat na masivním soundsystému. Během večera pak zaregistruju ještě další tři tracky ze své produkce. Nejsilněji na mě zapůsobí reakce na skladbu Tomalo o dejalo, kterou si spolu s Lenguou zpívají i lidé v sále. Mí Mexičané mi rozumějí. Hned po úvodním setu, při kterém tančící massive nenechává nikoho na pochybách, kdo je jedničkou na místní MC scéně, se za mikrofon staví i Manik B, Jahshua, a k mému velkému překvapení i Valentin ze Spiritual Sounds, který předvádí kvalitní deejay toasting. Další circa hodinu si užíváme luxusního jamu, při kterém spolu s celý parketem poskakujeme jako mexické fazole.

Když se vrátím na dolní scénu, sound už má pod palcem francouzský producent Atili Bandalero. Spolu s ním do mikrofonu plive lyrics jeho krajan Green Cross. Hraje se převážně digital reggae a rub-a-dub, s lehkými přesahy do rootstepu. Riddim střídá riddim, lyrics střídají lyrics, a k dvojici se postupně přidává i zbytek zahraničních artists. Po chvilce už je na stage opět celý team, a mikrofon si spolu s Green Crossem podávají Biga*Ranx, Don Camilo, George Palmer a Ranking John. Znovu se opakuje scénář předpůlnočního jamu. Massive vře a posílá neskutečnou energii vystupujícím, kteří se sami evidentně výborně baví a vracejí lidem to nejlepší ze sebe samých. Atili u kontrolního pultu odvádí perfektní výkon. Je znát, že ví, jak pracovat se zvukem a Star Hill soundsystem nezněl za celý večer lépe než pravě teď. V jejich režii utíká čas jako tretry Emila Zátopka. Ani se nenadějeme a ranní čas už je nablízku. Naposledy jdeme zkotrolovat horní stage, kde ješte pořád sází beaty Bungalo Dub. Na chvíli odpočíváme v pohodlných gaučíkách po stranách místnosti, když nás zčistajasna dohání jet lag a nutkavá potřeba jít spát. Tyhle baterky už dnes bohužel nedobijeme. Srdečně se loučíme s přáteli a vyrážíme na ulici odchytnout si taxi, abychom byli co nejdřív zpátky doma pod střechou, nad níž neúnavně přistávají letadla, dřív než mexický kohout zakokrhá. Uleháme do postele a za doprovodu vánočního šlágru z čínské fabriky na plast konečně – s pocitem absolutní vděčnosti – usínáme.

* Dread K (Shakk-Attack / Dub Club Prague)

Back to top button