Rozhovory

Million Stylez: Nemůžeš do dancehallu lidi nutit, šíří se to přirozeně.

Místo pražské premiéry alespoň interview se švedským hitmakerem

Švédský Million Stylez je už patnáct let jednou z největších hvězd evropského reggae a dancehallu. 10. října 2020 měl v naší koprodukci vystoupit poprvé v Praze, ale Covid-19 nám to s panem plukovníkem zatrhli, takže přesouváme akci do nového roku. Přesto jsme se ale domluvili s Millim, že dáme reasoning po drátu přímo do vysílání Color Music Rádia. A tak se i stalo a tady je přepis i audio záznam toho zajímavého povídání. O jeho začátcích, jamajských zkušenostech, prvním velkém hitů, švédské scéně, propojování žánrů, plánech do budoucna i aktuální koronavirové situaci. Nalaďte se s námi na pohodovější vibe než je ten, který vám posílá většina jiných médií. Pod přepis opět přikládáme i původní audiozáznam.

Ahoj Milli, slyšíme se?

Ano.

Krásný večer.

Blessed love, dobrý a požehnaný večer.

Million Stylez, právě jsme on air v Praze a České republice, povídáme si na Color Music Radiu. Je mi ctí být s tebou v kontaktu nakonec touto cestou, kam ti dnes volám?

Jsem v mém rodném městě Stockholmu ve Švédsku.

Jaká je tam situace? Jste v lockdownu nebo se tam vše zdá být v normálu?

My jsme tady vlastně nikdy v lockdownu nebyli. Žádné restrikce, opatření ani roušky. Jen tu máme omezený počet lidí na jednom místě na padesát osob, ale ne vždy jsou lidi tak striktní. Já vlastně vidím Švédsko jako svatou zemi, žádný lockdown, karanténa, roušky. Yaman, říkají se o tom viru různé věci. Tato plandemie nás hodně zasáhla hlavně na začátku, teď tady ale nevidím žádnou paniku. Na začátku ano, protože lidé přicházeli o svou práci. Když jdu teď po ulici nic necítím, ulice jsou plné a stejně tak i parky nebo bary.

Slyšel jsem, že Švédsko je jednou z mála zemí, které si to takhle nastavilo. Prý to ale funguje jen proto, že jste sami tak organizovaní, že máte kolektivní disciplínu, s kterou k tomu přistupujete. Jsem rád, že vám to funguje,  tady u nás to přechází v paniku. Když jsem šel dnes po městě, ulice byly prázdné a je to tu dost cítit. Jsem proto rád, že u vás to bylo možné projít jinak.

Ano, ale víš… Každá vláda… Všude je někdo, kdo ví co dělat. A pak jsou tu lídři a politici… Jsou tu lidé, co ovládají lídry a říkají jim, co mají dělat a oni to dělají. Víš, prezident, premiér…

Ano vidím to podobně. Jak to máte teď u vás  s muzikou, koncerty, párty jsou nějaké?

Ano, ale je to spíš v barech a klubech. Lidé stále chtějí chodit ven, ale může tam být pouze padesát lidí, takže žádné velké koncerty. Třicet procent muzikantů přišlo o svou práci a museli si najít novou. Víš, je to třicet tisíc muzikantů!

To je hodně. Ty jsi velký cestovatel a vystupuješ po celé zeměkouli. Jak jsi na tom teď v roce 2020? Teď v sobotu jsi měl vystoupit v Praze, moc jsme se na tebe těšili, ale vláda řekla ne. Žádné párty, musíme dodržovat distanc a nosit roušky. Jaké to je v ohledu na celý svět a koncerty?

V tomto roce jsem měl poslední koncerty z jara v Rakousku, v italském Milánu, v Panamě a Kostarice. Pražský koncert měl být můj další tento rok. Toto je má nejdelší pauza od vystupování, kterou jsem kdy měl. Nemůžu ani na výlet do žádné země okolo. Jsem jen doma ve Stockholmu se svou rodinou a taky trávím spoustu času ve studiu. Pracuji na nových písničkách a postupně je vydávám.

Ano, na to jsem se chtěl zeptat vzápětí. Můžeme teď alespoň využít náš čas pro něco kreativního. Je mi jasný, že jsi akční, na čem teď pracuješ a co se chystáš vydat?

Wow, toto léto jsem vydal asi nejvíce hudby. Vydal jsem song Murdera, kterou produkoval Costa Rebel, stejný člověk co produkoval mé předchozí album Conquering Lion. Poté jsem vydal song Special, který produkoval DanJah a s polečně s ním jsme natočili celé EP, které se bude jmenovat Special. Je tam pět písniček a bude to mít dancehall a afrobeatový vibe. Pracuju na tom ještě se švédským producentem Martinem Masarovem. Dále pracuju na mém velkém one drop albu, reggae deska! Na tom všem teď pracuji. Na velkém albu dělám už pět nebo šest let, je to tak dlouho, protože chci, aby každý song zněl perfektně. Píšu písničky na toto album a každá bude tak silná, že neřekenete ani popel, opravdu si na tom dávám záležet. Na těchto rozdílných projektech teď pracuju. Album a EP s vycházejícím umělcem ze Stockholmu, co si říká DanJah. A vlastně ještě jedno EP s Costa Rebelem je už taky hotové, na to nesmím zapomenout. Takže teď jsem připravený, každý o tom uslyší.

Jsi vážně kreativní! Dvě EP a album v jednom roce. Bereš to opravdu seriózně jako profesionál?

Yaman, nedělám nic jiného než hudbu.

Chtěl jsem se tě zeptat na tvé hudební začátky. Říkal jsem lidem o tvém hitu Miss Fatty, který zazářil opravdu po celém světě. Jaký rok to přesně byl?

2005 a 2006.

A ještě předtím jsi soutěžil na Jamajce v jedné velké soutěži, kde jsi skončil čtvrtý. Do soutěže se hlásily tisíce lidí a ty jsi byl velmi mladý Evropan. Chtěl jsem se tě na to zeptat, tehdy jsi na Jamajku letěl poprvé?

Ano, nevím jak se to stalo, možná to bylo díky modlitbám a tak. Mám kamaráda, kterému jsem posílal, co jsem nahrával, a on poslal nějaké mé věci do konkurzu a řekl mi, že mě vybrali a musím být v pátek na Jamajce. To byla neděle nebo pondělí. Zeptal se mě, jestli to chci udělat a já to bral jako povinnost, abych se více zviditelnil. Vzal jsem všechny své peníze a koupil si letenku. Když jsem přiletěl na Jamajku, měl jsem hned být na nějakém meetingu a přijel jsem asi o třicet minut později. Ta žena, se kterou jsem tam mluvil, byla naštvaná, že jdu pozdě, vůbec nevěděla, že jsem tam cestoval dvanáct hodin. Všichni byli místní z ostrova, takže to měli blízko. Yaman! Dokázal jsem to a nakonec i zvládl tu soutěž.

Byla to tvá premiéra před jamajským publikem. Vím, že ti nemuseli dát ani trochu pozornosti, vybučet tě a všechno možné, ale ty jsi je zaujal…

Jo, pamatuju si, že v Montego Bay jsem byl před opravdu velkým davem lidí. Ze začátku to byli samé naštvané obličeje a bylo to těžké je zaujmout, ale po nějakých písničkách už všichni mávali rukama nad sebou.

Jamajský dav tě tedy vytrénoval. Jak dlouho si se věnoval reggae, dancehallu a možná i hiphopu před touto soutěží?

Bylo to v roce 2004 nebo 05, já se o reggae začal zajímat v osmnácti, takže tak pět šest sedm let maximálně.

Hned rok po této soutěži jsi přišel s hitem Miss Fatty. Vyprávěj o tom, jaké to tehdy bylo a kdo byl producentem?

Přesně! Vlastně jsem to původně nahrál na Eighty-five riddim, co produkoval Dave Kelly.

Dave byl přímo u toho nebo jsi si to dělal po svém a poté to jen přidali do riddim selekce?

Víš, v té době jsem měl peníze jen z mých licenčních poplatků a takových věcí, protože tohle bylo velké, byl jsem v té době i selektor. Pamatuju si ten den, dostal jsem nové riddimy a šel jsem do studia, jeden z nich byl i Eighty-five riddim, pustil jsem si samotnou verzi a hned na něj začal freestyleovat. Řekl jsem si, že na to chci něco nazpívat. V té době jsem byl ještě student, ale pracoval jsem nad tím celou noc asi do pěti nebo do šesti ráno dalšího dne. Nahrál jsem to a když jsem přišel domů, poslal jsem to emailem všem svým přátelům a DJs po celém světě, v Evropě, různým soundům a tak. Poté jsem se šel vyspat a když jsem se probudil, zkontroloval jsem svůj email a byl plný reakcí. Takhle plnou poštu jsem nikdy neměl a všechny reakce byli WOW, what a song!! Maad a tak, víš, byl to oheň… Byly to opravdu dobré reakce a všem se to líbilo, začali to hrát. Povzbudil jsem je, ať to posílají dál i dalším DJs a přátelům. Nechal jsem to k volnému stažení, chtěl jsem ten song sdílet dál a dál. V té době to byl dobrý krok, nikdo si hudbu nekupoval, každý jí stahoval.

Dostal jsi i nějakou reakci od Kellyho?

Vlastně ne, protože to byl jen remix, sdílel jsem to jako remix, nebyl to oficiální song. Až potom jsem s tím přišel za mým producentem, v té době to byl Mastah L, přinesl jsem a´capella verzi bez riddimu. Čistě jen pro ten vibe a až k tomu jsme vymysleli nový originální riddim, který je pro ten song lepší. Takže jsem prvně nazpíval remix a až potom originál (smích).

Byl to song, který hrál na všech kontinentech.

Yaman a pořád se hraje. Teď má přes sto miliónů shlédnutí a streamů, lidé si to pořád pouští, protože vždy to byl spíš undergroundový hit. Nikdy to nehrály hlavní stanice nebo mainstreamová rádia, ale selektoři a pak i tanečníci pořady a menší rádiové stanice, z kterých jsou teď mainstreamové. Hiphopový DJs to pak také začali hrát. Nemůžeš do dancehallu lidi nutit, šíří se to přirozeně.

Ano, vytvořil si velkou historickou událost. Rád vidím a slyším, že jsou tu lidi, co poslouchají hip hop, dancehall i reggae. Jaké to je ve Švédsku s mixováním této hudby, která vlastně pochází z jedné rodiny?

Vše se samozřejmě od sebe postupem času oddaluje, jsou tu ale hiphopové kluby, na kterých se hraje i dancehall. Většinou je to tak, že tu je skupina lidí co poslouchá roots a pak skupina co poslouchá dub a tak. Mezi nimi jsou ale i lidi, co chodí na všechno.

Ty pocházíš ze Švédska, ale tví rodiče jsou původem z Francie a Japonska. V Japonsku je taky sakra veliká dancehallová scéna. Vystupoval si tam někdy?

Přesně. Ano v roce 2008 jsem tam měl turné.

Muselo to být úžasné, vidět to naživo. Jaké tam jsou vibes?

Yaman, bylo to šílené, víš. Když jsem tam byl na tour, myslel jsem si: „Jsem v Japonsku, mám tady koncerty a vím, že tu lidé jsou více šílení. Mají tu více fanatické vibes, tohle jsem si myslel. Pak jsem ale pokaždé přišel do klubu, kde jsme hráli a tam bylo vždy narváno a všichni na každou písničku skákali. Bylo to opravdu šílené a úžasné. Když jsem skončil se svou show, tak tam začal hrát jamajskej hardcore dancehall, víš, jen hardcore dancehall. Byl jsem tam já a oni znali jen Miss Fatty, ale užívali si to, skákali a uvolnili se. Po skončení mé show jsem to bral jako samozřejmost a šel jsem do toho davu.

Ta zkušenost musí být nezapomenutelná. Japonci prý opravdu intenzivně sledují jamajský dancehall. Viděl jsi nějakou jinou zemi než je Japonsko, kde lidé takhle sledují jamajskou kulturu?

Víš, nikdy jsem nebyl v Gambii, tam se prý reggae a dancehall prodává ještě víc než v Japonsku, tak třeba ta. V Japonsku je sto miliónů lidí a těch co chodí na dancehall je jen malé procento.

Máš za sebou spoustu spoluprací s mnoha velkými umělci jako je třeba Bounty Killer, kterého máš za hosta na svém albu. Máš ještě nějaké sny, s kým by si chtěl spolupracovat nebo s kým teď na něčem pracuješ? Můžeš nás trochu navnadit?

Ano, vážně jsem chtěl pracovat s Vaughn Benjaminem z Midnite / Akae Beka. A před tím, než odešel, tak jsem si tento sen splnil. Ať odpočívá v pokoji. Máme jednu písničku, která bude součástí mého reggae alba. Je to krásn7 song a už se těším, až ji lidé uslyší. Všichni budou vědět, až půjde ven. Můj další sen je Jr. Gong… Až bude někde kolem, bude to určitě má volba.

Ano to chápu. Viděl jsem taky na Instagramu, že jsi mi reagoval na zprávu o Wayne Wonderovi, že to je taky tvůj oblíbený umělec.

Ano, samozřejmě.

Pracoval jste spolu někdy?

Ano, byl jsem s ním na turné po Německu. Pracovali jsme se stejným booking agentem. Nikdo nedělá tuhle práci jako on, víš. Před lety jsem mu říkal o nějakých riddimech, co mám a nikdy na ně nic nenazpíval. A on na to, že můžeme kdykoli něco vymyslet. Možná teď je ten správný čas, připomněl si mi to, udělám něco s Waynem Wonderem.

Ty jsi taky jeden z mála evropských hlasů, co úzce spolupracuje s různými jamajskými producenty. Můžeš jich pár zmínit? Máš na ostrově kontakty, přes které by jsi se tam dostal a vystupoval, nebo vše probíhá spíše online?

Ano, pracoval jsem s Notnice nebo s jedním klukem z Notis Production a taky mám dva songy s Baby G, ale ještě nejsou zveřejněné. Hlavně ale spolupracuji s evropskými producenty.

Když zmíňuješ Baby G tak ten má blízko k Jr. Gongovi. Skvelý vidět, že spolupracuješ s velkými producenty. Nuff respekt. Dnes jsi mi taky poslal tvou spolupráci s německými Jugglerz. Vidím, že jsi fakt hodně aktivní…

Yaman, respekt patří všem z Jugglerz, víš, známe se od dob, kdy ještě byli Sentinel Sound. Jsme jako hudební rodina, víš. Když někdo pošle riddim, udělá se z toho spolupráce, je to přirozené spojení.

Jedna z mých posledních otázek bude o Švédsku, nikdy jsem tam nebyl, ale vím, že tam žije spoustu lidí z celého světa. Může tam mít silný vliv afrobeat, jsou tam umělci jako ty, takže reggae a dancehall a taky hodně hip hop massve s Looptroop Rockers atd. Jsou tam nějaká spojení mezi umělci? Protože jak jsme se bavili o fanoušcích, že chodí na reggae a dancehall, jaké je to tam obecně mezi umělci v různých žánrech?

Obecně, myslíš spolupráce?

Ano, říkal jsi, že teď pracuješ s DanJahem, ale obecně, je to propojené? Jaké je spojení mezi ruznými umělci z různých žánrů, spolupracují nebo striktně dělají jen to své?

Ano, je to tu oddělené hip hop a co je největší teď je trap, švédský trap. Hlavně mladí, co zpívají o prodávání drog a zabíjení lidí pistolí a tak. Pro tohle já nejsem. Teenageři si seženou zbraň a zabijí druhého.

Vážně?!

Yaman, o tom mluví a tyhle věci mají milióny zhlédnutí a přehrávání, mladí to milují. Já to ale nepodporuju, nesnižuji se k násilí a kriminalitě, protože to ničí mladé, další generaci, víš.

Ano, určitě.

Yaman, je tu také dost hiphopu, kterému se říká bumbo a tam spolu lidi dost spolupracují, ale jinak je to taky oddělené. Máme tu nějaké afrobeatové umělce, kteří zpívají ve švédštině i angličtině. Někteří jsou z Nigérie a někteří z Gambie, protože tu máme velkou africkou komunitu a ti chtějí aby se tady afrobeat hrál. Já osobně to mám rád, když se v klubu hraje afrobeat. Máme i dancehallové umělce, co zpívají švédsky a to je vždycky velký, když je to v rodném jazyce. Já tady vlastně moc shows nemám, vystupuji hlavně venku mimo Švédsko. Já osobně jsem spolupracoval s Promoem z Looptroop, máme spolu písničku Blind. Snažím se pracovat s kýmkoli, s kým můžem dělat pozitivní a uvědomělou hudbu. Nezáleží na tom, jaký druh muziky to bude, protože důležité je, že to bude dobrá a povznášející hudba.

Díky! Má poslední otázka bude trochu v rámci dnešní bláznivé situace ve světě plného paniky a strachu. Jaké bude tvá message pro lidi?

No, moje message bude… Dělám hudbu, čtu Bibli každý den a čtu tam o všech událostech, co se staly nebo co se právě dějí. Čtu kapitoly a vychází mi z toho, že bychom neměli panikařit, jen věřit, modlit se a vzdávat dík Nejvyššímu. Tohle mi dává největší sílu a také následování jeho syna Ježíše Krista. Tohle mě drží daleko pryč od jakéhokoli ohrožení. Vede mě a ochraňuje mě a žehná mi a to říkám všem. Neochrání vás peníze, velký dům s ochrankou ani pistole. Žádná z těchto věcí vás neochrání, je to Jeho neviditelná ochrana, abyste věděli. To je jediná věc, kterou vám můžu předat. Nejvyšší radost a štěstí v tom smyslu, v jakém ho známe. V tomto světě vám není dopřán ani kousek místa pro sebe. Pokud si zvolíte tento svět plný násilí a nějakých drog a celý tento zánik. Je to na vás, ale já věřím, že tento svět, tento babylonský svět padá, hoří a my musíme vystoupit. Odejít z toho a nechat ho padnout. No takže, modlete se k Nejvyššímu, to říkám všem a to je má message.

Děkuji moc. Hallelujah

Yaman, hallelujah a poděkování.

Děkuji ti za tvůj čas a hluboké sdílení. Těším se na tvou pražskou premiéru, až to bude možné.

*Ptal se Lukáš Kolíbal, přepisoval Adam Irie

Audio rozhovoru s Million Stylezem a celý skoro 2h30 dlouhý díl Jahmusic Reggae Station tady:

 

Back to top button