Kemar Williams z Publik Report v původním rozhovoru!

V rámci našeho pravidelného úterního pořadu Jahmusic Reggae station na Color Music Radio vám teď formou rozhovoru často představujeme nové jména Jamajky. Nejnovější přírůstek ale nepředstavuje žádného nováčka, Kemar Williams procestoval za devět let takřka celý svět jako doprovodný zpěvák Alborosieho, v rámci čehož byl dvakrát i v Česku. Zároveň má doma nmá a Jamajce i svůj vlastní projekt jménem Publik Report. O obou jeho angažmá, jeho cestě k muzice nebo aktuální Covid-19 situaci na Jamajce, jsme si povídali po telefonu a Adam Irie byl tak hodný, že to zase celé přepsal. Takže níže vše k počtení a k tomu i audio záznam a hodně muziky.

Kemare, slyšíme se?

Jojo, slyším tě dobře.

Super! Ty technologie… V něčem je to úžasné, že se můžeme takhle spojit přes celou zeměkouli….

Yo! Bless Up. Díky moc za pozvání Lukáši.

Volám přímo na Jamajku?

Yaman.

Kde přesně jsi?

Jsem na západní straně Jamajky, jsou tu krásné řeky, moře, západ je nejlepší. West is the best.. (smích)

Byl jsem kdysi v Negrilu, to je tam někde, ne? A pak ještě Montego Bay, jsi někde tam?

Yaman, jsem patnáct minut od Negrilu v Savanna la Mar.

Jaká je teď situace na ostrově ohlloedně ckdownu? Mluvil jsem s pár lidmi, kteří vyprávěli, že v pět hodin odpoledne by už měl být každý doma. A nikdo by neměl být venku… Je to tak stále?

Změnilo se to, teď smíme být venku do devíti. Vláda se snaží dělat to nejlepší, aby situaci udrželi pod kontrolou a daří se jim to velmi dobře. Každý den, když se vracím domů, snažím se, aby to bylo před devátou. Je to v této chvíli jakýsi druh ochrany, víš?

Ano, takže žádné párty v noci, vše se odehrává přes den? A v noci všichni zůstávají doma?

No ano, ale někteří z nás jsou neposlušní… (směje se)

Tím jsem si jistý, nedokážu si představit Jamajku, kde jsou lidé jen doma.

Ano, snažíme se ale dělat akce převážně přes den – od dvou do pěti. DJs stále hrají, jamajské jerk chicken a další jídla se pořád prodávají. Když to ale přetáhneme s časem, stále dbáme na sociální distanc a nosíme roušky. Prostě musíme slavit, musíme něco pít a musíme něco kouřit… (směje se)

V Karibiku jste zvyklý na mnoho dalších katastrof, jako třeba zemětřesení, hurikány a tak dále. Myslím si, že tam máte vyvinutý nějaký druh instinktu pro přežití.

Yaman, je to přirozené.

Jaké jsou teď na ostrově vibes mezi lidmi? Jsou lidé pro roušky nebo si spíš myslí, že je to nástroj Babylonu?

Víš, někteří lidé je normálně nosí, a jiní je nosí alespoň v kapse, protože v nich nemohou dýchat. Když ale někam jdu a s někým jsem v kontaktu, tak se každý snaží mít roušku.

Pár dnů zpátky jste měli předčasné volby a znovu vyhrál premiér Andrew Holness.

Ano znovu.

Je to dobře pro Jamajku?

Víš, každý má svůj vlastní názor. Když si vezmeš skupinu lidí, najdeš tam tři nebo čtyři lidi se stejným názorem, ale můj názor je takový, že je to dobře. V rámci dnešní situace bude nejlepší, když bude pokračovat stejná vláda. Nezapojuji se do politiky, protože to je pořád stejná věc. Když vás potřebují, dají vám cokoli, ale když něco potřebuju já, nedají nám nic. Nevěřím v politiku, ale rozumím tomu a mám stále nastražené uši.

Nad jednou věcí jsem se letos opravdu zasmál, a to bylo kolik dubplates  někteří umělci nahráli na podporu svých politiků.

Ano ano ano… (směje se)

Je to něco, co je obvyklé pro každé volby nebo to bylo letos nějak speciální letos ?

Víš, každá strana hraje trochu jiné dubplaty, většinou ale více vintage songy, které zná každý. Tento rok to bylo jiné – používali hlavně songy, které jsou teď na Jamajce velmi populární. Posunulo se to letos více k dancehallu, jak se snaží se tím přiblížit mladší generaci. A mladí jsou z velké části ovlivněni právě hudbou, takže aby je zaujali, musí se s nimi propojit na nějaké párty. Je to pro ně chytrá strategie.

Ty dubplaty se pak hrají v rádiu nebo na pouličních party, nebo co vlastně s nimi politici dělají?

Ano, hrajou je v rádiu a na sociálních sítích, kde je může každý vidět. Používají se tu hodně sociální platformy.

Ok. Dost politiky, jdeme se bavit raději o tvém projektu Publik Report. Vidím, že se o něj začíná zajímat více a více lidí z celého světa. Kdo vlatně stojí za tímto projektem a co se teď děje kolem něj?

Ano, právě teď jsme v procesu, kdy si vytváříme značku – jméno. Můžu sebe popsat jako osobu, která se snaží zpívat, aby to pro posluchače bylo komfortní, to je má volba. Publik Report oficiálně začal před sedmi lety, začali jsme ve dvou, každý jsme si dělali své vlastní věci, které ale měli spoustu společného, byli jsme umělci bez skupiny, ale začali jsme zpívat. Teď jsem Publik Report jen já, pokračuji v původní cestě trochu v pozadí a píšu texty. Publik Report je část mne, která v průběhu času vypouští ven píšničky. Je to hudba plná komfortu. Mohl bych ti toho o Publik Report říct hodně, ale bylo by to opravdu na dlouho a složité teď na překlad… (smích)

Dobře, je to tedy vyvíjející se, hluboká muzika, která má obsah!?

Přesně tak… (smích)

Mám tu jedno tvé album, kde je i písnička s Freddiem McGregorem. To je z toho nového alba?

Yaman, to je mé EP, které jsem vydal v lednu 2020. Reprezentuje to mě a za čím si stojím. Když posloucháš tyto písničky, ony samy ti mohou říct, jak jsou pozitivní. Je to něco, co vysvětluje, odkud pocházím a přicházím s těmito vibes. Babylon Have The Nerve je druhá písnička na EP, na kterou jsem si pozval Gentlemana a právě Freddieho McGregora. A poté Only A Kiss jsem nazpíval s La Tifou z Kolumbie a na čtvrté písničce Find A Way jsem spolupracoval s Danielem z Itálie. To je song, který je opravdu na místě, zase! (smích)

Takže je tu zatím jen EP, které bylo oficiálně vydáno pod hlavičkou Publik Report nebo je tu i něco dalšího?

Jasně! EP bylo oficiálně vydáno jako Publik Report, v čase pandemie jsem pak vydal ještě song jménem Fix You, což je cover původně od Coldplay.

Hezky, proč si jsi pro cover vybral právě Coldplay?

Víš, tuhle písničku mi ukázal Lincoln Thomas. Dříve jsem tuhle písničku jen slyšel a vlastně jsem jí ani pořádně neposlouchal. I ty asi znáš nějaké písničky, kterým nepřisuzuješ zvláštní pozornost a pak najednou… Mně jí pořádně ukázal až ten můj kamarád a bylo to ve správný čas. Vše v té písni bylo perfektní a vystihuje to dnešní dění ve světě.

Takže jsi to udělal v reggae verzi po svém?

Yaman, jsem to já sám, protože v hudbě nezáleží na tom, co máš, ale vždy je třeba přidat kus sebe sama. Je to má transformace Fix You.

Jak jsi se k hudbě dostal ty osobně? Jamajka je plná muziky a soundsystémů, kdy jsi se rozhodl, že začneš zpívat profesionálně?

No víš, neměl jsem na výběr. Narodil jsem se do hubební rodiny a moje máma je učitelka hudby, proto jsem byl vždy obklopen muzikou. Zpíval jsem v kostele, ve škole… Opravdu všude. Poté někdy na střední jsem s kamarády začal pořádně poslouchat reggae a to byl ten moment, ve kterém jsem si uvědomil, že to je něco jiného, rozumíš mi? Pak jsem se poznal s dalšími přáteli, kteří mi ukázali a´ccapela a začali jsme spolu zpívat a i pracovat pro jednu společnost v Montego Bay. Od této chvíle jsem byl obklopen jen reggae hudbou, a´ccapela soul už jsem neposlouchal a reggae tam je všude. Jak jsem se do toho dostal, seznámil jsem se hned se spoustou lidí, co to dělají včetně Alborosieho.

Jak jste se vy dva vlastně dali dohromady? Kdy jste se poznali?

Víš, to byl jeden z těch šťastných momentů v životě. Můj kamarád Clim měl jednou telefonát, že potřebují někoho na doprovodné vokály, ale on zrovna v ten čas zpíval pro Etanu. Byl jsem přímo vedle něj a ten týpek v telefonu se ho zeptal, jestli nezná někoho jiného. Já zrovna stál vedle něj a Clim řekl něco jako „Yaman, mám tu jednoho kluka, kterej zpívat umí.“ Poté jsem jel do Kingstonu, aby si mě poslechli a vlastně abych si s nimi rovnou zahrál. Padli jsme si do noty a dál už to je historie.

Vzpomeneš si, jaký to byl rok?

Byl to rok 2011.

V Evropě je Alborosie jedno z největších jmen v reggae, jaké to ale pro něj je na Jamajce?

Na Jamajce je velmi respektován díky své hudbě a práci. Mohl by být pomlouván, ale má respekt. Někteří lidé si myslí, že jen ti, co jsou tu vidět v televizi jsou ti praví a jediní, ale je tu spoustu undergroundové práce, která se poslouchá a jsou z ní postaveny základy. A on odvádí spoustu dobré práce.

Vím, že to není jen zpěvák, ale multiinstrumentalista, který si ve svém vlastním studiu sám nahraje spoustu nástrojů, produkuje vlastní riddimy a tak. A pak ty celosvětové turné… Není na Jamajce vnímán jako běloch, co místním krade práci?

(smích) Ne, takhle to opravdu není. Na Jamajce a i všude kam přijedeme, není vnímán jako běloch, ale člověk co barvy nerozlišuje.

Nevidí barvy, nerozlišuje barvy kůže?

Ne.

Pracuješ s Alborosiem od roku 2011 a cestuješ s ním po celém světě. To musí být zajímavá zkušenost. Jaké to je pro tebe, máš nějaká oblíbená místa? Práce a dovolená dohromady?

Je to vtipný, ale vždy jde hlavně muzika, kterou hrajeme na podiu. No a samozřejmě mé nejoblíbenější místo je Česká republika. (smích)

Samozřejmě… (smích)

Víš, v severní Itálii a v Česku jsou fakt dobré vibes. Je to zábava a není důležité, kde jsme. Vždy poznáváme novou kulturu, lidi a krásná místa. Je vtipné si uvědomovat ty rozdíly mezi různými kulturami.

Spolupracuješ s Alborosiem i ve studiu na jeho albech a nebo doprovázíš jen koncerty?

Záleží na písničce, každá potřebuje jiný hlas. Když je tu nějaká, která potřebuje můj hlas, tak jsem tu. Musí to mít dobré vibes. Takže ano, dělám s ním i na jeho studiových věcech, ale ne každý den.

Mám tu jednu další otázku, která není jen na Alborosieho, ale obecně. Můj kamarád, který je bubeník, mi před pár dny říkal, že vnímá „že dnešní reggae umělci už vlastně nedělají reggae, ale je to hodně ovlivněno hiphopem, trapem, dubstepem atd. a že už z toho necítí to pravé reggae“. Možná ale jen my Evropani si stavíme přesně definované škatulky a hranice mezi třeba reggae a hiphopem. Jak já rozumím jamajské hudbě, tak děláte hudbu která má velké přesahy. Jak to vidíš ty?

Reggae je vždycky reggae, když to má kytarové a klávesové skanky, víš co myslím. Toto charakterizuje reggae, ale mladí se tu vždy snažili mixovat to i s něčím jiným, co mají taky rádi. To je Albo i všichni ostatní, on tu vždy bude zpívat ne úplně identicky, ať už je to pop, soul, rub-a-dub nebo reggae, víš co tím myslím? A když to přinese něco hezkého, ne protože to lidé chtějí, ale je to dobré, je to považováno za stejnou píseň. A pak je tu ještě mladá generace, která víc experimentuje a vznikají další pěkné věci. Třeba Protoje a jeho druh beatu, Chronixx a všichni tito mladí umělci stále mají ve své hudbě něco, co je autentické reggae, ale i malý twist něčeho rozdílného, čím jsou zrovna oni ovlivněni.

Na tuto otázku jsem se tě ptal z důvodu třeba posledního singlu Alborosieho Ready s Jo Mersou Marleym. To je dobrý příklad fúze s dalšími žánry že? Je vidět, že Jamajčané opravdu sledují to, co letí v Americe a poslouchají aktuální trendy. Dále co teď z Jamajky slyším, je velká inspirace moderními afrobeats a taky vidím spoustu Afričanů jako jsou třeba Stonebwoy nebo Burna boy, kteří intenzivně sledují Jamajku. To míchání kultur je pro mě zajímavé.

Yaman, jak jsem říkal, jde o experiment ve kterém je stále autenticita toho, co známe a z čeho to pochází. Mladší začnou s novým tempem a přinesou ještě něco nového, ale vždy do toho dají sami sebe.

Dostáváme se ke konci času pro tento rozhovor, a tak bych se tě chtěl zeptat na tvé plány do budoucna. Plánuješ vydat nějaké věci s Publik Report nebo s Alborosiem?

Jak jsem říkal, právě jsem vydal singl Fix You, ke kterému je venku i videoklip na YouTube. Všechny odkazy najdete v mé biografii na Instagramu @PublikReport. Můžete se těšit i na další singl, který nebude úplně autentické reggae, ale právě malá fúze.

Super, se mnou žádný problém.

 

A protože teď nemůžeme dělat žádné turné, budeme zase koncertovat, teprve až se vše vrátí do normálu.

Nemáte tedy žádné naplánované koncerty až do konce roku? To zní jako spoustu času na studio.

Jasně, práce ve studia. Velmi brzy by měl také proběhnout livestream koncertu Publik Report. Budu tam já s dalšími umělci a jako host přijde třeba Jah9! Budem se bavit a lidé mohou s námi. Bude to stát za to, to ti povídám.

Super, těším se, že se Jahmusic může taky nějak připojit.

Yaman, Jahmusic je tu vždycky!

Těším se na to a děkuji ti za tvůj čas. Teď ještě pustím do éteru nějaké tvé songy. Děkuji za krásný rozhovor a zůstáváme v kontaktu.

Yaman, to zní jako plán. Také moc děkuji. Bless up bro, give thanks.

* ptal se Lukáš Kolíbal, přepsal Adam Irie

Report z pražského koncertu s Alborosiem tady (2016) >>

Audio záznam rozhovoru i celého vysílání Jahmusic Reggae Station z 8.9.2020 tady >>

Dancehall Pop Reggae rub-a-dub SoulČesko a Slovensko Jamaica Montego Bay