Deset nejzajímavějších reggae alb roku 2021

Rok 2021 představil hodně nové a dobré muziky. Pokud vás zajímají mé tipy, tady je tradiční ohlédnutí za alby, které doporučuji k poslechu. Berte to jako mé soukromé tipy, protože z těch zhruba 150 tématických alb, které na planetě vyšly, jsem měl možnost slyšet jen část. V loňském roce jsem vzhledem k vytížení neměl moc prostoru na aktualizace, ale hodně z novinek jsem rovnou hrál ve svých rozhlasových vysíláních. A to, co mi utkvělo v paměti s myšlenkou, že by tomu slušel samostatný článek, to reflektuji alespoň v tomto novoročním přehledu. Zároveň budu velmi rád za vaše ohlasy pod článkem, ať vím i co bavilo vás, a jestli jsem se alespoň v některých albech trefil i do vašeho vkusu. Záměrně tu nedělám pořadí, protože nechci srovnávat, ani míchat jablka s hruškama, proto je toto první ze série článků reflektujících 2021 v oblasti reggae music. Dancehall si nechávám do samostatného článku s vědomím toho, že i když se to u samotných autorů přirozeně prolíná, u českých posluchačů to zatím ještě není pravidlem a drží si své škatulky. Třeba vám ale některé z alb níže pomůže se z Rztěch škatulek osvobodit. Emancipate yourself from mental slavery, blessed 2022! * Lukáš „Admirál“ Kolíbal

TOP 10 REGGAE ALBA ROKU 2021

U-Roy: Solid Gold (Trojan Jamaica)

Kdo jste oběma nohama v roots nebo dubwise, doporučuji vám nejprve dvě posmrtná a nutno napsat, že mistrovská alba. Daddy U Roy aka the Originator opustil v únoru 2021 hmotný rozměr, ale zanechal tu rozdělané album Solid Gold a na něm nově nahrané klasiky Small Axe, Soul Rebel nebo třeba Wake The Town. Na dokončení alba se podílela velká řada hvězdných jmen, jako jsou Ziggy Marley, Sly & Robbie, David Hinds, Big Youth, Tarrus Riley, Ragin King, Jesse Royal nebo třeba Richie Spice. Album vyšlo v červenci u Trojan Jamaica v distribuci BMG a rozhodně nám udělalo velkou radost.

Akae Beka: Polarities (I Grade Records)

To druhé posmrtné album, co určitě stojí za poslech, se jmenuje Polarities od projektu Akae Beka. Vaughn Benjamin aka král reggae z Virgin Islands sice už není přes dva roky mezi námi, ale dosud od něj vychází několik nových alb ročně. Na tomto najdete 13 songů a dva vzácné hosty – v songu Black Carbon se objevuje Chronixx a v Everything Bless dokonce africký Tiken Jah Fakoly. Projekt inicioval dlouholetý Vaughnův parťák Laurent „Tippy I“ Alfred, takže se na něm přirozeně podíleli Zion I Kings, což jsou pánové David „Jah David“ Goldfine (Zion High Productions) a Andrew „Moon“ Bain (Lustre Kings Productions), s kterým jsem nedávno dělal původní rozhovor, který najdete v odkaze). Mezi dalšími muzikanty na albu jsou třeba Lloyd „Junior“ Richards, Kirk Bennett a Aston Barrett Jr. na bicí nebo žel také nedávno zesnulý Andrew „Drew Keys“ Stoch na klávesy a trombón. Album vyšlo u I Grade Records v listopadu 2021.

Pressure Busspipe: Heights Of Greatness (Busspipe Records)

Na Virgin Islands ještě chvílku zůstaneme s mým dalším tipem. Pressure Busspipe vydal v srpnu svůj osmý zářež jménem Heights Of Greatness. Oproti předchozímu Rebel With a Cause tu najdeme jen dva hosty a to (Kabaka Pyramid a Malica). Zbylých 13 songů je čistě o Busspipe flow ve spolupráci s různými producenty. A to je tu hlavní jedinečnost – Pressure v kombinaci s producenty a tím pádem i ve velmi různorodém zvukovém podání. Za titulní skladbou alba stojí opět Zion I Kings a mezi dalšími producenty jsou mj. slavní jamajčané Don Corleon a Delly Ranx, britský label Maximum Sound nebo Masai Harris, který pracuje přímo pro Busspipe Records. PS. Stále věříme, že Pressure konečně brzy přiletí i do Evropy. Máme stále velkou chuť jej u toho dotáhnout i do Prahy. Kdo jste pro?

Micah Shemaiah: Still (Zion High Productions)

Další roots album, které vám stoprocentně musím doporučit z loňské nadílky nazpíval Micah Shemaiah a jmenuje se jednoduše Still. Procítěná tvorba tohoto jamajského zpěváka a mistrovský tým kolem něj dal vzniknout opravdu velikánské lahůdce. Osm songů a čtyři dubwise mixy, na kterých znovu (do třetice všeho dobrého) dělali Zion I Kings v podobné sestavě jako u výše zmíněného alba Polarities. Micah má ale zcela jiný hlasový projev než Vaughn, a tak i výsledný zvuk má svůj vlastní charakter. V doprovodných vokálech můžete slyšet nejen dámu Tuff Like Iron, ale také legendární Mighty Diamonds! Zkrátka a dobře 100% conscious texty a skvělá muzika, co skvěle zní pořádně nahlas. Album vyšlo v říjnu 2021 u Zion High Productions a to nejen v digitální podobě, ale i na vinylu!

Ginjah – The Reggae Soul Man (Nature Ways Entertainment)

Do výběru nejzajímavějších reggae alb roku 2021 rozhodně musím zařadit i jamajského rastu, který si říká Ginjah. Poprvé jsem o něm slyšel už začátkem milénia, kdy úzce spolupracoval s Beresem Hammondem, ale kupodivu přes své velké kvality ani o dvacet let později zatím nezáří na výsluní, kam z mého pohledu patří. Jeho loňský projekt je každopádně kvalitním dílem plným skvělých melodií o lásce (sladké i hořké), o výzvách života a silách k překonání. Kdo hledáte upliftment a lover´s vibe, tohle je tip pro vás! Album vyšlo v květnu 2021.

Etana: Pamoja (Freemind Music)

Horkým favoritem na letošní Grammy za reggae album roku je za mně Etana, která je už nominována podruhé a na scéně rozhodně není žádným nováčkem. Původem roots sista z jamajského August Town se v průběhu let etablovala v jednu z nejzajímavějších zpěvaček ostrova, a to nejen vokálním rozsahem, ale i žánrovou pestrostí. A právě nejnovější album je toho skvělým důkazem, protože ukázkově spojuje moderní Jamajku s moderní Afrikou. Textařem alba je sama autorka společně se svým manželem a celé je to zabalené v top produkci, kde se objevují i zajímaví hosté, jako jsou Patrice, Stonebwoy, Naiboi a dokonce i Damian Marley a Vybz Kartel. Reggae tu potkává dancehall i afrobeats, ale nechybí ani vlivy neo-soulu nebo R&B. Top a di top!

Jesse Royal: Royal (Easy Star Records)

Když už je řeč o albech nominovaných na Grammy, sám bych volil mezi Etanou a Jesse Royalem. Jednak je mi tento jamajský singjay dlouhodobě velmi sympatický svým atittude, lyrics i flow a hlavně jeho druhé album u amerického labelu Easy Star šlape jak dobře namazáný mašina. Zvukově vychází z roots reggae, ale není to zaseklé v sedmdesátkách, naopak pracuje s celou škálou zvuků 21. století a tak nechybí vliv dubu, trapu a dalších příbuzných. Mezi hosty exceluje opět Vybz Kartel, Stonebwoy, Protoje nebo Runkus.

Runkus: In:Side (Delicious Vinyl / Runkus Music)

A právě Runkus z jamajského Portmore a jeho LP In:Side přidávám na seznam nejzajímavějších alb roku. Desetistopá nahrávka vznikla uprostřed nejtvrdšího lockdownu, kdy se nedalo opustit město. Autor si proto slíbil, že každý den udělá jeden song a z toho všeho pak vybral deset nejzajímavějších kousků. Hlavními tématy alba jsou život, láska, vztahy, naděje i postrach moderní technologie. Třeba ve vícesmyslovém songu 5Gs hostují hned čtyři další kámoši Royal Blu, Jesse Royal, Kabaka Pyramid a Munga Honorable. V dalších peckách se pak objevuje Naomi Cowan a Tarrus Riley. Pozoruhodné je, že to je sice reggae album, ale zároveň plné vlivů trapu a moderního hiphopu, což by mohlo oslovit i lidi, pro které je třeba roots sound už moc archivní záležitost.

Alborosie: For the Culture (VP Records)

Za pozornost rozhodně stojí i Alborosieho nejnovější album, které si udělal v podstatě skoro celé sám. Nejen že si jej nazpíval a zprodukoval, ale nahrál si i vícero nástrojů ve svém jamajském studiu, postaral se o dubwise efekty a dost možná i kompletní mix. Se zbytkem mu pak pomohli legendární Roots Radics a k tomu zajímavý hosté, jako jsou Collie Buddz v pecce Ginal, Jo Mersa Marley v songu Ready a pak jsou tu i pánové z Wailing Souls nebo američtí Big Mountain. Jo! Puppa Albo je profesionál, který je schopný velmi solidně navázat na předchozí hvězdné album, na kterém dělal s legendárními The Wailers.

Bugle: Toxicity (An9ted Entertainment)

Trochu jsem váhal, jestli toto album přidat do tohoto seznamu a nebo až do pokračování o nejzajímavějších albech ze světa dancehallu. Jenže Bugle je už dlouho strictly conscious artist a přesto, že tu jsou i dancehallové riddimy, jeho hluboké texty jsou pro mně moderní esencí roots message a tolik potřebný upliftment. Mám radost, že tento dread je doma na Jamajce ve velké rádiové rotaci a postupně se jeho věhlas šíří i do světa. S pražským koncertem jsme sice trochu předběhli dobu, ale jsem moc rád, že se to tehdy povedlo uskutečnit. Celá loňská nahrávka vypovídá o té šílené celosvětové situaci a trefně skicuje posluchačovo zamyšlení nad nezdravými negativními vibes ze zpráv a televizních obrazovek. A to je možná mnohem víc toxický shit než samotný C19. Bugle si navíc pozval na pomoc hafo vzácných hostů – vedle skvělých producentů tu jsou na mikrofonu Beenie Man i Bounty Killer, Jahmiel, Julian Marley, Jesse Royal, Kabaka Pyramid, Nation Boss i další pro mně zatím neznámá jména. Each one teach one.

Reggae