ČlánkyRozhovory

The Herbaliser v přechodovém období hudebního průmyslu

Pamatuji si svůj první pražský koncert The Herbaliser někdy v půlce 90. let, kdy na mne zapůsobili doslova jako zjevení. Zvuk jejich produkce, který jsem znal pouze z vinylů, propojoval soul a jazzy hiphop s triphopem v pro mě velmi revoluční a nevídané konstelaci. Naživo s kapelou to pak mělo ještě něco navíc, co mi tehdy definovalo zvuk pro celý label Ninja Tune, jehož vlajkovou lodí tehdy byli. Od té doby už uplynulo hodně let a Herbaliser dnes už mají vlastní vydavatelství. Ústřední duo projektu i celá kapela jsou ale stále IN v tom, co se děje v muzice a hlavně ani oni sami stále neztrácí jiskru a originalitu své vlastní produkce. Letos v říjnu vydali nové album jménem THERE WERE SEVEN, které představí v Čechách už 12. Prosince v pražském Lucerna Music Baru. Nemohli jsme proto propásnout příležitost k exkluzivnímu rozhovoru s jedním ze dvou zakladatelů tohoto projektu – Ollie Teebou!

The Herbaliser jsou na cestě už osmnáct let. Cítíte stále to stejné nadšení ohledně cestování a koncertů?
(smích) Well… Nahrávali jsme a koncertovali po světě 18 let, ale nejsme „na cestě“ celou tu dobu. Myslím, že by to bylo už trochu moc. Moc rád ale naskočím s celou kapelou znovu do autobusu a vyrazím na turné. Obzvláště poté, co jsi strávil celý rok ve studiu děláním alba, tak ti to cestování začne chybět. A hlavně dostat zpětnou vazbu od publika je velmi esenciální.

Vaše hudba byla a asi stále je pro mnoho lidí i v Čechách zásadní a ovlivnila tu i mnoho dalších muzikantů. Jaké jsou vaše vzpomínky na koncerty v ČR?
(smích) Mám hodně konkrétní vzpomínku na jeden koncert v Praze. Ten večírek byl dost rozjetý a my jsme vypili hooodně absinthu. Bylo to skvělá show, ale najednou během vystoupení se náš perkusista rozhodl, že si sundá všechno oblečení. Přelezl své nástroje, dral se k mikrofonu a křičel „I want to f..k you all!“ Přestože jsme byli nakonec fakt na hadry, tak to byl velký zážitek a my se do Prahy vždycky rádi vracíme.

Část vašich hudebních kořenů je v hiphopu. Jak vás zajímá aktuální rapová scéna, posloucháte novinky nebo už preferujete jiné žánry?
Vždycky jsme poslouchali všechno možné, nové i staré vykopávky. I v hiphopu se stále zajímám o nové věci, ale často se mne dotknou jen undergroundové a indie projekty, které stále mají skutečnou esenci hiphopu. Muzika v mainstreamu už vlastně ani nezní jako hip hop, spíš to je otřesný electro-pop.


Co byl vlastně váš důvod k odchodu od Ninja Tune, kde jste léta vydávali?

To bylo v době, kdy jsme udělali album „Same as it Never Was“ a Ninja Tune to moc nebavilo. Opravdu jsme tehdy potřebovali mít jistotu, že jsme s vydavatelstvím, které baví to, co jsme kreativně vytvářeli. Potřebuješ cítit podporu a ta tam prostě nebyla. Kdo se pro naše dílo naopak neuvěřitelně nadchnul, bylo vydavatelství K7, kteří nám dali skvělou nabídku. Přesto nám pak časem začalo chybět, že už nejsme součástí rodinné atmosféry, kterou jsme měli u Ninjas, a tak jsme opustili i K7 a založili vlastní vydavatelství.

Jak dnes vnímáte tento krok k vlastnímu nezávislému labelu?
Zeptej se nás znova za půl rok, jen čas nám to ukáže! Je to jistě mnohem více práce. Plus je dost stresující dělat rozhodnutí, jak budeme propakovat náš produkt, a kolik kde investovat v tomto velmi přechodovém období hudebního průmyslu.

Jak byste popsal vaše nové album? Co vás k němu inspirovalo?
Tato deska je návratem k tvrdšímu a temnějšímu zvuku starých nahrávek Herbaliser. Chtěli jsme do toho dostat také více drsnější psychedelické vibe a myslím si také, že je to i malinko více rockové než obvykle.

Kdo na této desce hostuje u mikrofonu?
Na albu jsme spolupracovali s kanadským Ghettosocks a na mnoha písničkách s jeho nejrůznějšími spolupracovníky. Je to neuvěřitelně obdarovaný MC, kterého jsem potkal před pár lety na cestě do Halifax v Novém Skotsku. Práve on přitáhl do pár songů, které jsme nahrávali, i Muneshine a/nebo Timbuktu. Ztělesňuje ten humor, který máme u raperů rádi. Na desce je i písnička „The Lost Boy“, kde zpívá Hannah Clive. Je to stará Jakeova kamarádka ze střední, s kterou jsme už dlouho chtěli něco udělat, jen jsme potřebovali najít písničku, která by jí sedla. Když jsme se pak blížili ke konci nahrávaní, potřebovali jsme ještě MC z Británie, aby dotáhl pár věcí. Dozvěděli jsme se od jednoho kamaráda, který je filmař, že natáčel pár věcí s klukem, co si říká George the Poet. Je to neuvěřitelný talent, který právě teď začíná v Británii dost bodovat. Myslíme si, že bude mít masivní úspěch.

Vezmete někoho z nich i na evropské turné?
Pojede s námi Ghettosocks, který už vystoupil na koncertech v Londýně a Bristolu a skutečně nadzvednul celou show o pár metrů výš. Skvěle to umí s publikem.

Výborně! Na co se tedy má Praha připravit?
Více mutha-fuckin Herbaliser!!!

* Admirál Kolíbal

12.12.2012 od 20h
Praha, Lucerna Music Bar
http://theherbaliser.tumblr.com
www.musicbar.cz

Back to top button