Taj Weekes: Velký talent z ostrova Sv. Lucie
Hudba Taje Weekese je něco víc, než jen pouhá zábava. Tenhle chlapík, který se narodil a vyrostl na ostrově Sv.Lucie, podněcuje k zamyšlení, provokuje k diskuzi a inspiruje lidi, aby mysleli sami za sebe, osvobozeni od konstant vlivu mediálních korporací. Na svém úžasném novém albu DEIDEM (což v překladu znamená My Všichni), vydaném na vlastním nezávislém labelu Jatta Records, Weekes s nezpochybnitelnou oduševnělostí zpívá pro utlačované a ty, jejichž hlas není slyšet, čímž dostává svou hudbu na novou úroveň zanícení a univerzálního účinku.
Weekes vyrostl jako nejmladší z deseti dětí v rodině, ve které byla hudba všudypřítomná. 
Rádio bylo zdrojem nevyslovitelných pokladů, když hrálo všechno od rocku, country, r’n’b a soulu přes jazz po další styly. Weekes vyrostl ve sladké nevědomosti o žánrových škatulkách, dobrá hudba pro něj byla (a je) prostě dobrou hudbou a na stylu nezáleží. Když mu bylo pět, zpíval Taj v kostelním chóru a v jedenácti si už psal vlastní calypso songy. Rastafariánství staršího bratra jej inspirovalo k duchovnímu probuzení a poskytlo širší kontext k utváření vlastního světonázoru.
Těsně před dovršením dospělosti opustil Taj svůj domov a vydal se do severní Ameriky, aby naplnil své hudební ambice. Po krátké epizodě v Torontu se usadil v New Yorku, kde dal dohromody skupinu Taj Weekes & Adowa. V roce 2005 skupina vydala své první album HOPE & DOUBT, které získalo značný čas v rádiích, pozitivní kritiky v tisku a poskytlo Tajovi platformu k intenzivnímu koncertování, díky němuž si vybudoval fanouškovskou základu na Západním pobřeží a v Nové Anglii.
Po skončení šňůry k HOPE & DOUBT začal Taj psát písničky pro svoje další album. V té době, během jednoho roku, zemřeli oba Tajovi rodiče a nové songy odrážely tehdejší zármutek. ‚Utápěl jsem se v žalu,‘ vysvětluje Weekes, ‚a napsal sem vál ‚Clay Dust To Dust‘, který byl neuvěřitelně depresivní. Ale tehdy sem si uvědomil, že nejde o mě. Jasně, ztratil jsem dva blízké, jenže na světě denně umírají miliony lidí. Tak sem roztrhal všechny písničky a napsal dvanáct nových. Psal jsem o světě namísto o sobě.‘
Weekes pracoval rychle a se sebedůvěrou, která pramení z jeho nahrávacích a koncertních zkušeností, přichází s albem DEIDEM, zamyšlením a vypořádáním se s rozděleným světem, s hledáním způsobu, jak dát každému možnost se vyjádřit. Weekes horlí: ‚Ať už jde o Darfur, Střední Východ, globální oteplení… něco se děje v každé části světa a my se snažíme to dát na jednu desku. Nikdo nemluví s tím druhým; album má pomoci k rozhovoru, na němž se lidé mohou zúčastnit.‘
S vály jako ‚Orphan Cry‘, který rytmicky a s klasickým reggae feelingem popisuje utrpení a izolaci ztracených dětí tak živě a reálně, narozdíl od vyabstrahovaných televizních a novinových zpráv. ‚Since Cain‘ s odkazy na Bibli k prvnímu násilnému činu, vzdychá nad nekonečným cyklem násilí a zároveň se ptá, jak jej ukončit: ‚Is there anyone with sense / how to put an end to this violence / I kill you, you kill me / We got an empty country / and so the cycle goes around / it goes up and comes down / and soon your smile becomes a frown / when karma visits your town.‘ ‚Dark Clouds‘ varuje s takřka starozákonním smyslem pro špatná znamení před cenou, kterou přináší degradace životního prostředí: ‚Spring comes early / autumn’s late / unwelcome winter procrastinates / see the seas have taken over the land / there’s a fleet of ships resting on the sand / dark clouds don’t always bring the rain / but smoke is a sign of fire.‘ Hudba se v intenzitě vyrovná slovům kreslíce tak portrét světa, který zachvátily plameny.
Rok 2008 je pro Taje velmi významný. Díky distribuční smlouvě se Sony a intenzivnímu koncertování bude jeho dopad na hudební svět zaznamenán na globální škále. Lidé ze všech koutů Planety díky internetu reagují na autenticitu Tajova ducha, srdce a zaujetí pro svět, v němž lidé mohou komunikovat mezi sebou a řešit problémy bez použití násilí. Jeho závazek k takovému světu je podporován jeho neziskovou organizací TOCO (The Orphan’s Cry Outreach), která se věnuje zlepšování života znevýhodněných dětí na celém světě pomocí hudby, fotbalu a dalších programů. Za ty, kteří jsou znevýhodněni, opuštění či cítí odcizení díky struktuře síly, která staví zisk nad člověka a strach nad naději, za ty hovoří Taj Weekes a jeho nové album DEIDEM, když odmítá zapomenout na lidi odsunuté na vedlejší kolej novou ‚globální ekonomikou‘; v pokračující víře v sílu autentické hudby a skutečné komunikace.
* Ferro
Odkazy:
www.tajandadowa.com/
www.myspace.com/tajweekesadowa
video dokument:
http://www.youtube.com/watch?v=kh-G1-bmaRM
http://www.youtube.com/watch?v=tXKpeF2M8to&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=o8Ph1dQPf7U&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=6hSFRvBadvA&feature=related
videoklip: http://www.youtube.com/watch?v=13oSYmE2gW4
