Respect festival aneb hudby karneval
Tramvají do saharské pouště, indonéské džungle i afrického ghetta
O víkendu 14.-15. června se na Rohanském nábřeží koná další ročník našeho oblíbeného Respect festivalu. Letos se můžeme těšit na vskutku bohatou nabídku skvělé muziky z různých částí světa – a k naší radosti hned tři kapely z deseti budou z Afriky!
Al Bilali Soudan z Timbuktu představuje pořádající agentura Rachot jako „nejsyrovější elektrifikované pouštní blues, které jste kdy slyšeli“. Sedmdesátiletý kapelník Abellow Yattara představil tuarežskou tradiční hudbu již na etnografických nahrávkách ze 70. let a na loutnu tehardent doprovázel i legendárního Ali Farka Touré. Název kapely upomíná na muslimského světce Bilala ibn Rabah, který v časech Mohamedových proslul svým mocným hlasem, jímž svolával věřící k modlitbě. Slyšme tedy volání k hudební modlitbě a meditaci – a netřeba nám putovat ni do Mekky ni na Saharu…
Virtuoz na loutnu ngoni Bassekou Kouyaté se zpěvačkou Amy Secko přiváží rovněž z Mali autentické západo-africké blues s kořeny kdesi ve středověkém království Segu. Bassekou, důstojný nástupce zesnulého Ali Farky, přirovnávaný rovnou k africkému Hendrixovi natočil mimo své vlastní desky i průlomové album „Kulanjan“ s americkým bluesmanem Taj Mahalem. Na Respektu zazářil již dvakrát před dávnými lety se svou elektrifikovanou kapelou Ngoni Ba, ale letos si vychutnáme jeho vytříbený styl v komornější podobě pouze s jeho manželkou.
Vycházející hvězdy Madalitso Band pochází z jihoafrického Malawi a přiváží tamní optimistickou „pop-music“, se kterou si vydělávali na ulicích townshipů alespoň ten potřebný dolar na den. Kromě podomácku vyrobené kytary se strunami z brzdových lanek z motocyklu přiváží i dvoumetrový babatone s jedinou robustní strunou z bůhvíčeho, na kterou vám Yobu Malinga předvede, že hrát se dá skoro na všechno. A zde další důvod, proč se vydat na festival: „Zážitek z koncertu do obýváku nepřenesete, je to hudba určená pro podium a tanec, ne pro Spotify a sluchátka.
Dalším, kdo také vychází z afrických kořenů je americký jazzový bubeník a progresivní skladatel Kahil el´Zabar, který za svou víc než půlstoletou kariéru hrál s takovými legendami jako Art Ensemble of Chicago, Archie Shepp, Pharaoh Sanders, Don Cherry, Dizzy Gillespie ale i Stevie Wonder. Tentokrát přiváží svůj Ethnic Heritage Ensemble, s nímž nahrál více než tucet skvělých inovativních alb včetně aktuálního “Open Me To A Higher Consciousness of Sound and Spirit.“ Budiž tomu tak!
Justin Adams, slavný kytarista Roberta Planta a producent kultovních Tinariwen vystoupí na Respectu již poněkolikáté, tentokrát se skvělým italským houslistou a tamburinistou Mauro Durantem, kterého jme tu již také slyšeli s jeho kapelou Canzoniere Grecanico Salentino. Na spojení saharského blues a jihoitalských tranzovních rytmů jsem tedy docela zvědavý.
Podobně surrealisticky vypadá i projekt MESTIZX portorického bubeníka Franka Rosalyho s bolivijsko – brazilskou zpěvačkou a extravagantní tanečnicí a multimediální performerkou Ibelisse Guardia Ferragutti. Server Bandcamp popisuje jejich hudbu takto: „jJihoamerická tradiční hudba se setkává s avantgardou, art-punkem, elektronikou i minimalismem, a vytváří explodující futuristické objevy,“
Vždy jsem si přál slyšet opravdový indonéský gamelan – orchestr speciálně laděných bronzových gongů a perkusí s minimalisticky se proplétajícími smyčkami hypnotických melodií. Na jeden jsme kdysi zkoušeli hrát se studenty muzikologie.v archívu Náprstkova muzea na zámku Liběchov. Projekt Polyphéme výtečného franko – libanonského bubeníka a perkusionisty Wassima Halala s originálním indonéským ansámblem Gamelan Puspawarna bude však zcela jiná liga.
Evropské hudební tradice bude reprezentovat italský improvizátor a avantgarní kytarista Paolo Angeli hrající na vlastnoručně zkonstruovanou 18ti strunnou preparovanou kytaru s všemožnými udělátky. Letos přizval i tradiční vokální sbor Tenore Murales de Orgosolo, jenž představí autentické a syrové polyfonie ze Sardinie. Naopak na první poslech lehce bizardní se zdá řecká kapela Deli Teli mísící tamní styly tsifteteli a rembetiko s orientálním rokenrolem a balkánskou tancovačkou. Po lahvi ouza a vodní dýmce to však může být docela příhodná zábava.
A na závěr můžeme prozradit i v podstatě hlavní hvězdu celé této hudební slavnosti a oslavy hudby – veleznámou sámskou zpěvačku a hlasovovou šamanku Mari Boine z Norska, kterou však asi není třeba moc představovat. Festivalová příručka o ní píše: „Hudba Mari Boine se posluchačů dotkne v místech, o jejichž existenci často netušili. Míří k samému jádru, k prvotním instinktům, a posluchače přivede do stavu podobnému transu.“ Staňiž se tedy tak -a nechť je to to ku prospěchu vám i všem bytostem…
Yoh Anand
podrobné profily, hudební ukázky a videa – i lecos dalšího naleznete na:
