Džem po Německu: Report z Reggae Jamu 2014
Za houpavých melodií Midnite, kteří právě vystupují na hlavním pódiu, přemýšlím nad tím, co všechno přinesl Reggae Jam 2014, zatím co okolo pobíhá Shaggy, který se připravuje na to, jak celý festival uzavře. Reggae Jam, který slavil své 20. výročí, byl jiný v mnoha ohledech. Oproti „džemu“ z Kolína (rozuměj Summer Jam), není pojatý tak megalomansky. I přesto ale nabízí úžasný program pro reggae fans. Hodně o atmosféře vypovídá i to, že vystupující zůstávali déle, než jen na svá vystoupení, aby si užili, ale i podpořili a sledovali ostatní muzikanty.
Raritou festivalu jsou dvě hlavní pódia stojící vedle sebe, která divákovi poskytují takřka nepřetržitý maraton hudby.První dobrá volba pořadatelů, která stojí za zmínku, se týče moderátorů. Společně s veteránem německé scény Ganjamanem moderoval majitel nejhlubšího hlasu, který znám, D-Flame. Nepřestane mě udivovat, kde se takový hlas bere…
Pátek
Legendární Skatalites na úvod příjemně zahřáli. Ovšem to, co chvíli poté předvedla bláznivá dancehallová dvojka RDX, si dovolím označit za party festivalu. Renigade a Delomar při své RJ premiéře hity jako Kotch, Broad out nebo Skip to my Lou roztančili nejen všechny slečny, ale i pány, kteří za celý festival neudělali jediný taneční krok! Co dodat, snad jen dagga dagga!
Jeden z vrcholů víkendu pro mě bylo vystoupení Jesse Royala. Jeho podmanivý hlas i přirozené vystupování na pódiu mě utvrdili v tom, že i na živo je Small Axe více než rovnou konkurencí Chronixxovi, považovaného za aktuální top. A jelikož Jesse doprovázela kapela Indiggnation, na pódiu jej logicky musel vystřídat ostřílený Protoje.
Vrcholem večera měl být Gyptian, který však poněkud zklamal. Zpěv, který každou chvíli přerušoval pull up, nevylepšil ani podivně ozvučený mikrofon, ani nemastný, neslaný hypeman, který vyloženě kazil každou druhou sloku. Jediné, avšak bezvýznamné plus, dostal Gyptian za outfit. Škoda. Naštěstí ale na závěr přišla příslovečná třešnička, tentokráte na dubovém dortíku, v sestavě Earl 16, Addis Pablo a Suns of Dub a spolu s nimi Exile di Brave.
Sobota
O úvod do prosluněné soboty se opět postarala starší generace, výborní Princ Alla a Sylfort Walker. Dalším očekáváným vrcholem bylo vystoupení No Maddz. Melodičtí, vokální, blázniví, reggae, soul i duboví No Maddz. Tohle je přesně ten typ kapely, který patří na festivaly, jako je Colors of Ostrava nebo Uprising. Pánové jsou rozmanití, až je to k nevíře. Zmínit musím i Kabaku, který konečně vystoupil se svou kapelou Bebble Rockers a jeho výkon byl, jako vždy, „accurate“. Jinou, ale stále dobrou atmosféru vnesla zkušená vokální čtyřka L.U.S.T. a zbytek večera se o zábavu postarali pánové Chronixx, který si i s Kabakou střihnul pecku „Mi Alright“, Lutan Fyah, Dre Island, další velký multitalent, který je zrovna na své první solo tour s kapelou, a na závěr energický blázen Fantan Mojah.
Neděle
Stejně jako předchozí dny, tak i neděle se nesla v letním duchu, Slunce žnulo o sto šest. Dobrá nálada byla v celém areálu i mimo něj, nejinak tomu bylo i u občerstvení Moa Fire, kde se náhodným kolemjdoucím naskytla jedinečná příležitost nejenom ochutnat jamajskou kuchyni, ale na vlastní oči vidět i pravý jamajský jam v podání Exile di Brave a No Maddz. Z hlavního programu je těžké vybrat to nejlepší, posuďte sami: Jah Bouks, Raging Fyah, Errol Dunkley, Mad Cobra, Lady Saw, Luciano, Kymani Marley, I-Octane, Midnite, Red Fox a Shaggy. Snad jen dodám, že Uprising massive se má na co těšit, protože Shaggy stále dává jako pán!
Závěrečné díky patří celému Reggae Jam týmu, který odvedl úctyhodnou práci, doprovodným kapelám, které si zaslouží uznání, na pódiu v některých případech hrály i několik hodin v kuse, často i všechny tři dny! Poděkování jde také těm, kteří vzpomněli na Buju Bantona (včetně Kymani Marleyho s Shaggym a RC-ho, viz videa níže).
*Markéta
