Nejzajímavější jamajská alba roku 2017 podle redakce Jahmusic
Rádi bychom se ještě jednou ohlédli za uplynulém rokem, který přinesl nejen v rámci reggae music hodně zajímavé muziky. Jelikož ale hitparády ani ceny nejrůznějších akademií nereprezentují celou scénu, ale jen její populární segment, tak jsme se rozhodli udělat malý seznam tipů na jamajské nahrávky z roku 2017, které by bylo fakt škoda propásnout. Hodně jsem zvažoval, jestli z toho dělat nějaké pořádí, ale poté co jsme viděli zpruzenost na sociálních sítích, že Grammy vyhrál Damian Marley místo Chronixxe (i když oba udělali fakt super desky), tak to raději necháme bez zbytečného řazení, porovnávání a škatulkování. Každopádně chvála Bohu za inspiraci k tvorbě tolik skvělé muziky, co nás loni potkala… #ReggaeZije
Samory I: Black Gold (RoryStoneLove)
Zcela zásadní deskou roku 2017 je pro nás debutové album mladého jamajského rasty, který si říká Samory I. Na scéně je aktivním od roku 2015, kdy nazpíval pár riddimů. Pro jeho specifický hlasový styl a rasta autentičnost, kterou zkrátka hned cítíte, si jej brzy vybral ke spolupráci Rory Gilligan z kultovního kingstonského soundsystému Stone Love, který už zažil nějaký ten pátek i střídající se žánrové vlny (Stone Love fungují už od roku 1972). Okamžitě rozpoznal Samoryho potenciál a natočil s nim pecku Rasta Nuh Gangsta, která se stala prvním singlem alba Black Gold. Proč je pro nás tak zásadní? Je to perla pro všechny, koho zajímá roots reggae, dubwise nebo Afrika. Nesnaží se zalíbit mainstreamu a nezpívá o holkách ani o dolarech. Samory, který si své jméno vypůjčil od Samoryho Touré, jednoho z nejúspěšnějších afrických oponentů evropské kolonizaci v 19. století, preferuje zpívat o Bohu, rastafariánském uvědomění, otroctví a dalších ryze černých tématech. Jak Rory sám dodává „Samory nám garantuje vhled do dnešního světa skrze oči mladíka z ghetta. Černý dub oslavující černou zkušenost!“ Přesto a nebo právě proto i hodně nás světlokožců by si toto album mělo poslechnout…
Inna de Yard: The Soul of Jamaica (Wagram Music / Chapter Two Records)
Další pozoruhodný kousek loňského roku je věnován hlavně rootsmanům a vyšel ve spolupráci s francouzským labelem Chapter Two Records, který vznikl na troskách vydavatelství MakaSound. Parta jamajských veteránů, co se už roky potkává u Earla „China“ Smitha na zahradě a vydala už x alb s různými zpěváky, posunula tentokráte celý koncept do „all stars“ módu. Na desce zpívají veteráni, jako jsou Ken Boothe, Kiddus I, Cedric „Congos“ Myton, Winston McAnnuf, The Viceroys nebo známý baskytarista Lloyd Parks, který prý ani netušil, jak mu to zpívá. Z mladší generace tu excelují Derajah, Stevie Newland z Rootz Underground a v neposlední řadě Var (z Pentateuch) v hodně silném songu Crime. Z oblasti roots reggae se jedná o jednu z nejpozoruhodnějších nahrávek roku nejen kvůli mocnému obsazení, ale také kvůli autentickému a částečně akustickém zvuku celého alba, které rozhodně stojí za poslech!
Chronixx: Chronology (Zinc Fence Records / Soul Circle Music)
Velká lahůdka, co funguje na party i na domácí poslech. Vedle reggae má moc pěkné přesahy do soulu a R&B a pro mnohé je největším favoritem loňského roku. Taktéž i u mně doma je stále jednou z nejhranějších desek. Na mejdany se pro selektory sice hodí jen pár kousků, hlavně to je ale mocná a velmi profesionálně realizovaná nahrávka se super texty, výtečnou produkcí a muzikanty a ta atmosféra… Top! Také ideální na cesty městem se sluchátkama v uších, kdy máte prostor objevovat tu úžasnou hru se slovy a významy. Chronixxova hvězda dle očekávání stále stoupá a snad pomůže celé jamajské scéně…
Jesse Royal: Lilly of da Valley (Easy Star Records)
Náš oblíbený jamajský singjay vydal konečně své debutové album, kde navázal na úspěch svých hitů Modern Day Judas nebo Finally, ale zároveň rozvinul svůj potenciál ještě dál. Americký label Easy Star ve spolupráci s jamajským producentem Karimem Burrelem z XTM Nation, který Jessemu pomáhá už od začátku, se osvědčila fakt pozoruhodným způsobem. Deska nezklame jamajské publikum, ale zároveň dobře cílí i na americké či evropské uši, kterým nabízí zajímavé přesahy po hudební i textové stránce. Jesse si šikovně hraje se slovy i s významy a nabízí nám na svém debutu nejen vážná témata o světě v kterém žijeme, ale nezapomíná, že „Life is Sweet“ a má mnoho možností, jak s ním naložit. Jesse apeluje na uvědomělý a zdravý postoj rasty v tobě, ale činí tak s moc sympatickou uvolněností a přirozeností.
Damian Marley: Stony Hill (Ghetto Youth International / Republic Records)
Mr. Marley se vrátil po jedenácti letech s novým solo albem, to je velká událost sama o sobě. Navíc to ale celé geniálně zpromoval koupí kalifornského vězení, které přestavěl na konopnou pěstírnu a rozjel bizz s vlastním modelem Stony Hill. Samozřejmě tak na desce nemůže chybět song Medication o výhodách konopného léčení, což je horké téma nejen v USA. Druhým faktorem tohoto silného alba ale je samotná produkce, Zillova flow v mnoha polohách – od dancehallu přes jeho klasický mashup reggae a hiphopu až k roots reggae kouskům a dvěma baladám. Nechybí song o životě, o otroctví, o pozastavení se nad směřováním naší civilizace ani love songy. Tahle deska možná není tak nabitá hity jako Welcome to Jamrock, nicméně je už teď esenciálním kouskem z Marleyho tvorby.
Queen Ifrica: Climb (VP Records)
V Březnu 2017 vydala naše oblíbená jamajská zpěvačka Queen Ifrica své třetí album! Vykřičník je na místě, protože od předchozí výborné desky Welcome to Montego Bay uběhlo už dlouhých devět let. Královna ale mezitím nespala na vavřínech, věnovala se svým dětem, které má s Tony Rebelem, a příležitostně nadále nahrávala i koncertovala ať už sama nebo po boku svého přítele. Je také pravidelnou součástí jejich rodinného festivalu Rebel Salute. Ifrica má každopádně za sebou tolik hitů, které potvrdily její status uvědomělé aktivistky, respektované textařky, zpěvačky i jedné z nejlepších ženských singjays Jamajky, že ani nepotřebuje nic hrotit. Na albu Climb najdete reggae i dancehall a dokonce i jednu hiphopovou fůzi s hostovačkou Damiana Marleyho, která se stala i prvním singlem desky. Autorka k desce dodává: „Možná je to mým patriotismem, že jsme měla dříve tendenci se textově soustředit hlavně na Jamajku. Jak se ale vyvýjím, tak na tomto albu zpívám o těžkostech lidí, ať už se nacházejí kdekoliv. Tyto písničky ke mně přišly, zatímco se dívám na dnešní svět. Vidím sebe sama jako sociálního pracovníka a používám muziku jako můj nástroj, protože hudba je jednou z největších zbraní jak zasáhnout společenské změny a pomoc mladým, aby lépe porozuměli sami sobě a světu.“ Queen Ifrica je mezi ženskými hlasy na Jamajce už dlouho zářivým případem zdravého ženství, sociálního aktivismu a rastafariánského pohledu na svět. Kdo ochutnáte její třetí album, obdržíte skvělý soundtrack do dnešní doby plný nejen otázek, ale i odpovědí.
Hempress Sativa: Unconquerebel (Conquering Lion Records)
Když už jsme u ženských interpretů převážně pánského žánru, rozhodně musíme zmínit i debutové album Unconquerebel od mladé kingstonské singjayky, co si říká Hempress Sativa. Deejaying je jamajská forma rapování, singjay k tomu navíc i zpívá, což Hempress umí taky dobře. Přes její první spolupráce s Micah Shemaiah a partou kolem Jah Ova Evil své skills vybrousila do pozoruhodné podoby, za kterou by se nestyděla ani její milovaná Sister Carol. Na debutovém albu navíc spolupracovala parta respektovaných muzikantů, jako jsou Errol „Flabba“ Holt, Earl „Chinna“ Smith, Kirk Bennett, Devon Bradshaw nebo Robbie Lyn. Zvukově to je hlavně roots / rub-a-dub / dubwise nahrávka, nad kterou se line zpěv i mocný singjay styl, co má hloubku, sílu a message! Nepropásněte…
Kelissa: Spellbound (Anbessa Productions)
Úplně na začátku roku 2017 vyšel také debut Spellbound, který nazpívala mladá jamajská rastafariánka, která si říká Kelissa. Její album jsem pořádně zcenil až dodatečně, když jsme si udělal čas a s plnou pozorností se zaposlouchal do celé nahrávky. Není to sice striktně reggae album a ani na něm nenajdete párty hity síla Kelissy je vedle hlasu a vlastních textů hlavně atmosféře a přesazích. Deska mi několika momenty přibližuje, jak by asi znělo, kdyby Sade nahrála reggae album. Z pohledu, že deska vznikla na Jamajce s jamajskými muzikanty a jen jedním hostem na mikrofonu, kterým je Jesse Royal, stojí bez pochyb za poslech nejen pro ženské publikum!
Christopher Martin: Big Deal (VP Records)
Je skoro k nevíře, že Chris Martin (nezaměňujte se stejnojmenným frontmanem Coldplay) po tolika letech, kdy zásobuje hity svět reggae i dancehallu teprve loni vydal svůj velký debut. Christopher se prosadil vítězstvím v jamajské talentové soutěži Digicel už v roce 2005, koncertovat po Evropě jej poprvé pozval Gentleman v roce 2010, kdy se spolu objevili i v Praze v rámci desky Diversity, kde Chris hostoval. Od té doby jeho kariéra stoupá k výšinám jak Space X. Nejen, že skvěle zpívá a je sexy, Christopher má i charisma, které nadchlo zdaleka nejen ženské publikum po celém světě. Big Deal aka Velká věc má v 16 tracích hodně poloh a zaznamenává obrovský posun, kterým Chris za deset let prošel. Desku doporučujeme hlavně těm, kdo mají rádi moderní zvuk a nevadí jim ani trocha R&B. Christopher to totiž skvěle odzpívá, ať už se jedná o baladu, rocksteady pecku nebo dancehallový bashment. Mezi producenty jednotlivých tracků najdete jména Sly & Robbie, Troyton Music, Big Yard Music, „Lenky“ Marsden, Andrew „Blaxx“ Myrie, Sting International, Chimney Records, Tarik „Rvssian“ Johnston, Llamar „Riff Raff“ Brown, Shaun Chablal, Shawn Allwood, Lydon „Kingy“ Lettman, Evan „Zum“ Powell, Clive Hunt a další.
We Remember Dennis Brown (VP Records)
Mezi sólo alby musíme zmínit i jednu pozoruhodnou kompilaci, kterou produkoval pro VP Records legendární saxofonista Dean Fraser. Vzpomínka na Korunního prince reggae Dennise Browna se dočkala dvou CDs, kde najdete nejen originální verze zazpívané Dennisem, ale i stejné množství verzí od současných hlasů reggae. Jsou tu Raging Fyah, Jah Cure, Freddie McGregor, Mutabaruka v duetu s Marlene Brown (Dennisova dcera), Etana, Jah9, Ikaya, Chronixx, Iba Mahr, Christopher Ellis, Dalton Harris a dokonce i novozélandští Katchafire, které jsme představili Praze na podzim loňského roku. Desku zařazuji do Top10 nejen kvůli nesmrtelným hitům Dennise Browna, ale i skvělé podání současných muzikantů, kteří na Brownově hudbě vyrostli a ukazují, jak je tato velká inspirace posouvá dál.
Zapomněli jsme na nějakou desku, která by tu určitě neměla chybět? Budeme rádi za vaše tipy a komentáře niže pod článkem. Berte to celé jako naše osobní tipy na muziku, co stojí za poslech a vyšla v roce 2017.
* Admiral Kolíbal
