Miriam Makeba: Mama Africa (1932 – 2008)
Miriam Makeba, často přezdívaná jako Mama Africa, byla jednou z nejdůležitějších zpěvaček kontinentu. Naposledy zazpívala 8. Listopadu 2008 v jižní Itálii, kde podpořila koncert proti místní mafii a jejím praktikám. Po hodinovém vystoupení ale dostala přímo na pódiu infarkt, který v nemocnici následoval ještě jeden – žel ten poslední. Pro Miriam je příznačné, že zemřela takřka na pódiu a stejně tak fakt, že se nebála projevit i přes nebezpečí plynoucí z tamní politické situace. Kvůli své kritice apartheidu ve své rodné zemi musela žít přes třicet let v exilu – od západní Afriky přes Francii a Belgii až po Spojené státy. Nahlédněte do jejího životního příběhu, a nezapomeňte si k tomu pustit některé z jejích nádherných alb. Miriam Makeba byla, je a bude hudební legendou…
Zenzile Miriam Makeba se narodila v Johannesburgu v roce 1932 matce z kmene Swazi Sangoma a otci, který byl Xhosa. Ten ale zemřel, když bylo Miriam šest. Už od dětství jí matka vedla k hudbě, a tak Miriam zpívala osm let v Kilmerton Training Institute v Pretorii. První koncerty poté měla s jednou amatérskou skupinou, ale už v 50. letech se pustila na profesionální dráhu s Manhattan Brothers. Poté dala dohromady vlastní skupinu The Skylarks, která kombinovala vedle tehdy populárního jazzu i tradiční africké melodie. V ´59 vystupovala v muzikálu King Kong po boku svého budoucího prvního manžela, kterým byl trumpetista Hugh Masakela.
Přestože Miriam už byla tou dobou úspěšná zpěvačka, z každého nahrávání měla sotva pár dolarů, o následné ignoranci autorských práv ani nemluvě. Mezinárodní pozornosti se jí dostalo právě až v roce 1959, kdy se objevila v dokumentu Come Back Africa. Ten režíroval Lionel Rogosin a upozořnoval v něm na rozvíjející se apartheid v Jihoafrické republice. Miriam se objevila také na premiéře dokumentu na filmovém festivalu v Benátkách. Poté jela rovnou do Londýna navštívit Harryho Belafonte, tehdejšího krále calypsa.
https://www.youtube.com/watch?v=R0zfhjNo-vw
Domů se chtěla vrátit až následujícího roku, shodou okolností na pohřeb své matky. Jihoafrické úřady jí ale zabavily pas a vykázaly jí ze země. Belafonte jí tedy pomohl získat azyl v USA a prestižní kontakty. V ´62 Miriam zpívala na narozeninách Roberta F. Kennedyho a v Americe také nahrála většinu z jejích nejslavnějších hitů, jako jsou „Pata Pata“, „The Click Song“ nebo „Malaika“. V roce 1963 Makeba apelovala za svou zemi na půdě Spojených národů, ale jak víte, změna k lepšímu přišla až o mnoho let později. Každopádně bílá vláda Jihoafrické republiky tehdy odpověděla zákazem jejích písní. Naopak ve světě se jí začínalo dařit. V roce 1966 se Miriam jako první Afričance v historii, dostalo ocenění Grammy za nejlepší folkovou nahrávku. Bylo to společné abum s Harrym jménem AN EVENING WITH BELAFONTE / MAKEBA. Deska se věnovala samozřejmě i apartheidu a politickému útlaku v Jihoafrické republice, což jen podpořilo tamní zákazy.
V revolučním roce 1968 se Miriam v USA provdala za Kwame Ture, což byla přezdívka známého trinidadského aktivisty za lidská práva, který se jmenoval Stokely Carmichael a stál v čele Studentské nenásilné koordinační komise. To bylo příliš kontroverzním i na Spojené státy a tak Miriam přišla o turné i nahrávací smlouvy. Novomanželé se proto přestěhovali do Guineji, kde měli podporu v podobě kontroverzního prezidenta Ahmeda Sékou Tourého a jeho ženy. V ´73 se ale Kwame a Miriam rozvedli a tak Makeba šla dál sama. Vystupovala tehdy hlavně v Evropě, Jižní Americe a západní Africe (samozřejmě kromě JAR). Mezi legendární vystoupení té doby patří třeba akce Rumble in the Jungle v Zaire, kde proti sobě boxovali legendy Muhammad Ali a George Foreman. Makeba také doprovázela guinejské delegáty Spojených národů a v ´86 získala Mírovou cenu Dag Hammarskjöld. O rok předtím jí ale zemřela její jediná dcera Bongi Makeba, a tak se následně přestěhovala do belgického Bruselu. O dva roky později jí pozval Paul Simon na své Graceland tour a Miriam vydala svou autobiografii MAKEBA: MY STORY.
Když v Jihoafrické republice konečně proběhla reforma a prezidentem se stal v roce 1990 do té doby vězněný Nelson Mandela, obratem jí pozval zpátky do rodné vlasti jako národní hrdinku. V listopadu ´91 Miriam hostovala ve známé The Cosby Show v epizodě „Olivia Comes Out of the Closet“ a o rok později hrála ve filmu Sarafina!, který pojednává o tragickém povstání studentů v Sowetu v roce 1976. Miriam tam hrála symbolicky matku hlavní hrdinky, která bojuje za svobodu. Makebu můžete také vidět ve výtečném dokumentu Amandla! A Revolution in Four-Part Harmony, kde spolu s ostatními jihoafrickými umělci mluví o svých zkušenostech s apartheidem. Miriam získala za svůj život občanství v deseti zemích a měla devět různých pasů. Přesto odmítala tvrzení, že by byla politická zpěvačka. „Nevím ani, co to slovo znamená. Lidé si myslí, že jsem se vědomně rozhodovala mluvit k světu o tom, co se děje v Jižní Africe. Ne, zpívala jsem jen o mém životě. V Jihoafrické republice vždy zpíváme o tom, co se nám děje – zvlášť když to jsou věci, co nás bolí..“
V lednu 2000 jí vyšlo album HOMELAND v produkci Cedrica Samsona a Michaela Levinsohna, které bylo nominováno na Grammy za nejlepší album v rámci world music. Místo zlatého gramofonu ale dostala o rok později v Berlíně prestižní zlatou mírovou medaili Otto Hahna za „mimořádnou službu pro mír a mezinárodní porozumění“. Následovala hudební cena Polar Music Prize a vysoké umístění v anketě Top 100 Great South Africans. Makeba i přes bolavou artritidu vyrazila v roce 2005 na světové turné, v rámci kterého navštívila všechny země, které procestovala za svého exilu. Předloni se pak vyjádřila, že se svou aktivní kariérou končí, ale zároveň jí to nedalo a příležitostně zpívala dál.
Začátkem listopadu 2008 byla Miriam pozvána do Itálie na benefiční koncert pro Roberta Saviana, známého spisovatele, který se dostal na černou listinu italské mafie díky své knize, v které píše bez skrupulí o místní mafiánské organizaci Camorra. Koncert se uskutečnil v malém městečku Castel Volturno v provincii Caserta přímo na náměstí, kde mafie v květnu tohoto roku zastřelila podnikatele jménem Domenico Noviello, který byl aktivní v boji proti mafiánskému bezpráví. Miriam Makeba se cítila slabá už několik dnů před koncertem, ale přesto v sobě našla sílu přijet a podpořit Roberta Saviana. Zároveň v exkluzivním rozhovoru promluvila i o nesmírné lásce pro Nelsona Mandelu a novou naději světa v podobě Baracka Obamy.
Svého posledního rána dokonce souhlasila s tím, že dopoledne zazpívá pro syny a dcery zabitých emigrantů v charitativním domě Centro Fernandes v Castelvolturno. V tomto městečku totiž členové Camorry zastřelili 19. Září šest Afričanů, kteří pracovali v místním skladu s etnickými předměty. Prý proto, aby si ochránili svůj drogový rajón. Zabití dalších lidí ale tentokráte spustilo velkou vlnu odporu mezi místními emigranty a italský ministr bezpečnosti musel promptně povolat 400 mužů, aby zajistili klid v oblasti. Přesto na veřejnost prosákla zpráva, že Camorra vyhrožovala organizátorům koncertu. Měli zaplatit 2000 Euro, aby jejich akce proběhla bez incidentu. Pořadatelé to nakonec statečně odmítli a zkontaktovali místní policii, aby zajistila bezpečnost během koncertu. Za těchto okolností Miriam strávila svůj poslední den na zemi. Celé dopoledne byla v Castelvonturno s dětmi a svými příznivci. Odpoledne poté odpočívala v hotelu a večer odezpívala svůj poslední koncert. Ve finále svého největšího hitu „Pata Pata“ ale zkolabovala prakticky do náruče svého dlouholetého italského přítele Roberta Meglioliho, kterého sama telefonicky pozvala několik dnů předtím, aby jí přiletěl podpořit z Amsterdamu. Miriam Makeba zemřela následně v noci v nemocnici na infarkt ve věku 76 let. Vedle Meglioliho s ní byl i její vnuk Nelson Mumumba Lee.
„Je pro ní charakteristické, že své poslední momenty strávila na pódiu, zatímco obohacovala srdce a životy druhých – a znovu na podporu dobré věci.“ – Nelson Mandela
* Lomesh
Diskografie:
Miriam Makeba: 1960 – RCA LSP2267
The Many Voices Of Miriam Makeba: 1960 – Kapp KL1274
The World Of Miriam Makeba: 1963 – RCA LSP2750
Makeba: 1964 – RCA LSP2845
Makeba Sings: 1965 – RCA LSP3321
An Evening With Belafonte/Makeba (with Harry Belafonte): 1965 – RCA LSP3420
The Magic of Makeba: 1965 – RCA LSP3512
The Magnificient Miriam Makeba: 1966 – Mercury 134016
All About Miriam: 1966 – Mercury 134029
Miriam Makeba In Concert!: 1967 – Reprise RS6253
Pata Pata: 1967 – Reprise RS6274
Makeba!: 1968 – Reprise RS6310
Live in Tokyo: 1968 – Reprise SJET8082
Keep Me In Mind: 1970 – Reprise RS6381
A Promise: 1974 – RCA YSPL1-544
Live In Conakry – Appel A L’Afriqu: 1974 – Sonodisc SLP22
Miriam Makeba & Bongi: 1975 – Sonodisc SLP48
Live in Paris: 1977 – CD6508
Country Girl: 1978 – Sonodisc ESP165518
Comme Une Symphonie d’Amour: 1979
Sangoma: 1988 – WB 925673-1
Welela: 1989 – Gallo CDGSP3084
Eyes On Tomorrow: 1991 – Gallo CDGSP3086
Sing Me A Song: 1993 – CDS12702
Homeland, 2000 – Putumayo PUTU1642
Live at Berns Salonger, Stockholm, Sweden, 1966: 2003 – Gallo Music GWVCD-49
Reflecting, 2004 – Gallo Music GWVCD-51
Makeba Forever, 2006, Gallo Music CDGURB-082
Kompilace:
The Queen Of African Music – 17 Great Songs, 1987
Africa 1960-65 recordings, 1991
Eyes On Tomorrow, 1991
The Best Of Miriam Makeba & The Skylarks: 1956 – 1959 recordings, 1998
Mama Africa: The Very Best Of Miriam Makeba, 2000
The Guinea Years, 2001
The Definitive Collection, 2002
The Best Of The Early Years, 2003
Videodkazy:
Khawuleza ˇ1966)
Amampondo (1966)
The Click Song (1966)
Paul Simon & Miriam Makeba
Pata Pata (1985?)
Pata Pata (2007)
live v Holandsku 5.11.2008
