ČlánkyProfily

Je to 35 let, co odešel Peter Tosh. Vzpomínáme legendu (19.10.1944 – 11.09.1987)

Steppin Razor byl nadčasovým rebelem a messengerem od podstaty

Legendární jamajský muzikant, zpěvák, skladatel, aktivista a rebel Peter Tosh (vlastním jménem Winston Hubert McIntosh) přezdívaný Stepping Razor začínal s muzikou už jako kluk a začátkem 60. let založil s Bobem Marleym a Bunnym Wailerem legendární vokální trio The Wailers. Byl také autorem několika hitů, které jsou dnes milně přisuzovány Marleymu. Po neshodách s Chrisem Blackwellem a Island Records, kteří se rozhodli Boba akcentovat do čela celého tria, a také odmítli Peterovi vydat sólové album, rozhořčeně odešel společně s Bunnym v roce 1974 ze slibně našláplé kapely, které se tehdy dostalo velké mezinárodní pozornosti. Peter vydal své sólové album o dva roky později v roce 1976. Když zmínim jeho název LEGALIZE IT, bude vám jasné, že to byl úspěšný debut. Je zajímavé také s odstupem času vidět, že Bob Marley tehdy hlavně hlásal mírové poselství „One Love“ (i když byl dříve také pouliční bad boy), zatímco Peter ostře kritizoval pokrytecký a nespravedlivý „shitstem“. Svou vinu na tom možná měla taky nešťastná autonehoda v ´73, při kterém se zabila jeho přítelkyně, a ani jemu nechybělo mnoho. Tosh byl každopádně čím dál více vyděděncem The Wailers a tehdy všemocného labelu Island Records, který uložil k ledu vícero alb ostatních jamajských reggae kapel, které by mohli v zahraničí ohrozit Marleyho kult.

Tosh se přesto nenechal zastavit: Následující album EQUAL RIGHTS vyšlo v roce 1977 a Peter dal dohromady doprovodnou kapelu Word, Sound and Power, s kterými vystupoval několik následujících let. O rok později s ním podepsali smlouvu kluci z Rolling Stones Records, kteří mu vydali album BUSH DOCTOR a představili Toshe širšímu publiku v USA. Hodně tomu také napomohla předělávka hitu od The Temptations jménem „Don´t Look Back“, v které si s Toshem zazpíval Mick Jagger, který se zamiloval do jamajské muziky. Ve stejném roce 1978 proběhl i legendární One Love Peace Concert, kde Marley na pódiu symbolicky smířil politiky z opozičních stran, díky kterým se po celém Kingstonu střílelo a zemřely stovky lidí. Michael Manley a Edward Seaga si tedy alespoň na oko podali ruce, a tak bleska naděje, že bude líp. Peter oproti tomu na stejném pódiu odpálil jointa a obvinil je, že nejsou schopní legalizovat bylinu, která místním pomáhá přežít. O několik měsíců později jej po cestě z jednoho dancehallu v Kingstonu zatkla policie a ještě ve vazbě mu dala pěkně tvrdou nakládačku.

To samozřejmě ještě prohloubilo jeho úsudek o stavu spravedlnosti ve světě, což militatně reflektoval i na svých dalších albem MYSTIC MAN z roku 1979 a WANTED DREAD AND ALIVE z roku 1981. Sice za ním pořád stáli Rolling Stones, ale v porovnání s Marleyho (tehdy již posmrtnou) promotion labelu Island Records byl vlastně velmi neúspěšný. V roce 1983 po vydání alba MAMA AFRICA se tak rozhodl pro dobrovolný exil a následoval duchovní doporučení jednoho tradičního léčitele z Afriky, který mu řekl, aby se osvobodil ze všech kontraktů, které jej tížily a nepřinášely mu žádnou osobní podporu. Peter byl také aktivní v rámci mezinárodní kritiky Apartheidu v Jižní Africe, což můžete slyšet hlavně v písničkách „Apartheid“ (vydána v roce 1977, znovu nahrána v ´87), „Equal Rights“ (1977), „Fight On“ (1979) nebo „Not Gona Give It Up“ (1983).

Posledním albem, které stihl natočil, se stala v roce 1987 deska NO NUCLEAR WAR, za kterou získal Grammy. Vypadalo to díky tomuto úspěchu, že se na něj konečně usmálo štěstí, ale 11. září těsně po návratu domů na Jamajku jej doma přepadl tříčlenný gang, který vedl Dennis „Leppo“ Lobban, kriminálník, kterému sám Tosh kdysi pomohl se postavit na nohy po nedobrovolném pobytu za mřížema. I tentokrát chtěl Leppo peníze, ale Tosh prý u sebe žádné neměl. Po několika hodinovém vyhrožování, kdy do domu přicházeli stále další Peterovi kamarádi, kteří se s ním chtěli pozdravit, začali být lupiči nervózní a frustrování z množství rukojmích v domě. A tak v jednu chvíli, když Tosh znovu řekl, že tam žádné peníze nejsou, mu přiložil pistoli k hlavě a vystřelil…

Při následné střelbě zemřel i selektor Jeff „Free I“ Dixon a několik dalších lidí bylo zraněno. Leppo se pak sám vzdal policii a byl odsouzen k smrti, což mu v ´95 „zmírnili“ na doživotí. Po Peterovi zůstal syn Andrew, desítky hitů, které oslovily nejen rastafariány, a v neposlední nesmrtelná inspirace pro boj s estabilishmentem. V roce 1991 vyšel velmi zajímavý filmový dokument STEPPING RAZOR – RED X, který natočil Nicholas Campbell, v kterém se dozvíte více přímo od Toshe, který si nikdy nebral servítky a ostře kritizoval politický a mocenský systém, v kterém žijeme. A který možná stojí i za událostmi v New Yorku, s kterými jej symbolicky propojilo právě datum 11. Září.

* Ferro & Admiral

Back to top button