Interview! Micah Shemaiah aka Dread at the Control

Jsou to přibližně dva roky, co jsem si v jamajských novinách Jamaican Observer četla článek, ve kterém se mluvilo o tom, že reggae zažívá útlum. Autor zmiňoval, že od doby, co se proslavil Sean Paul, se neobjevila žádná nová osobnost, schopná rozčeřit stojaté vody reggae hudby. A já nemohla jinak, než souhlasit. Pár týdnů na to jsem ale poznala jednu mladou nadějnou kapelu a dnes, dva roky poté, mám před sebou celý seznam nových umělců a nevím, kde začít. Respektive pokračovat… Raging Fyah, Jah Ova Evil, Kazam a Chronixx. Kdo bude další? Micah Shemaiah! Mladý rasta, jehož vášní je hudba, kterého jsem poznala díky Jah Ova Evil, hlavně ale osobitý zpěvák a kytarista, a také jeden z autorů projektu ROCKERS REBIRTH. Ano, TI Rockers. O tom, co a kdo stojí za tímto projektem, o víře a těžkostech muzikantů dnešní doby ale i o dalších zajímavostech jsem si povídala s autorem jednoho z nejlepších reggae songů roku 2013.

Jak by si představil sám sebe?
Tuhle otázku by vlastně nejlíp zodpověděla moje hudba. Ta je spojená s mojí duší a mou cestou. Muzika mě posiluje na duši a její pomocí vyjadřuji psaním a zpěvem to, s čím se denně potýkám.

Vím, že většina z vás (osobnosti okolo J.O.E.) se potkala skrze Dvanáct kmenů Izraele. Jak víra, náboženství a Jah ovlivňuje tvůj život a tvou hudbu?
Jak řekl Jah, a my to vždy připomínáme, je to napsáno v našich srdcích. Čteme bibli a studujeme život, poznáváme sami sebe a snažíme se spojit se Všemohoucím. Je potom snazší vzdát díky a respektovat druhé, jejich sílu, dary ale i chyby. Tyhle faktory pak přispívají poselstvím a energií hudbě, která lidem pomůže od zmatku.

Mnoho jamajských umělců začínalo svou hudební dráhů v kostele. Jaké byly tvé první hudební zážitky?
Moje první vzpomínky vedou k večerům při setkání Dvanácti kmenů Izraele na Hope Road. Všichni jsme tenkrát zpívali známé Rasta chóry jako “Lion of Judah” a “Giving giving”. Tenkrát to bylo 500 až 700 lidí, znělo to opravdu nádherně.

V loňském roce Jamajka oslavovala výročí 50ti let reggae. Myslíš si, že reggae má stále stejný vliv jako před lety?
Nedělám si starosti o popularitu, ta hudba pomohla lidem osvobodit se a uvědomit si sebe sama a takhle to bude vždycky. Já osobně si myslím, že Jamajka slavila využití lidí, obětí, které byly pronásledovány. Každý by měl vidět film BAD FRIDAY o incidentu v Coral Gardens (1963).

Sympatický rasta z Vineyard Townu před nedávnem vydal singl „Dread at the control“. Je to limitovaná edice, vinyl je ale dostupný i mezinárodně: „Momentálně vyřizujeme objednávky odsud z Jamajky, zájemci mohou své objednávky zasílat na datcinfo@yahoo.com. Snažíme se podpořit gramofonový průmysl. Věříme tomu, že pouze skrze vinyl přežije ten pravý duch naší hudby“, říká Micah. Před nedávnem se také v Evropě objevilo EP I A BENJA, které je ukázkou z připravovaného stejnojmenného alba. Bude to již druhé Shemaiahovo album, tím prvním bylo RASTAMAN MEDITATION (2009).

Zpět k singlu “Dread at the control”. Ten si získal pozornost selektorů, dj´s a posluchačů i mimo Jamajku. Na písni s nádechem 70. a 80. let ve stylu klasického roots se podíleli Micah Shemaiah, Hempress Sativa, Jahkime a Infinite, kteří se všichni ochomýtají okolo Jah Ova Evil. Ze spolupráce těchto talentovaných muzikantů nemůže vzejít nic špatného, posuďte sami…

Tvým dalším projektem je album THE SHALALAK, bude se jednat o tvou desku?
Album The Shalalak není můj osobní projekt, jde o spolupráci více umělců tohohle duchovního a hudebního hnutí. Název tedy bude SHALALAK a bude mít 8 nebo 9 písní, včetně jedné instrumentální. Snad vyjde letos v létě. Momentálně ještě dáváme dohromady soundtrack k filmu Rockers, ten se také bude jmenovat The Shalalak. Album bude dostupné jenom v limitované edici na 12ti palcových vinylech a singly potom na 7-palcových a také na hlavních digitálních webech.

Počkej počkej, pracuje se na novém filmu Rockers?
Ano.

Jaktože jsem o tom ještě neslyšela?
Ten film je součást projektu, na kterém teď ještě pracujeme, Rockers Rebirth, a song „Dread at the Control“ je jeho součástí.

A v jaké fázi je film?
Nebude obsahovat žádné komerční prvky, nebude se ani podílet ta stejná společnost, která produkovala originál. Vytvoříme ho MY, nová generace Rockers tady na Jamajce. Nemáme žádná pevná data, stále se ještě snažíme získat finanční prostředky a zařízení. Je to pro nás finančně náročné, víš. Už ale máme ty nejdůležitější součásti a také některé z hvězd původních Rockers ale i mladší hvězdy dnešní generace a lidi z našeho hnutí s odbornými znalostmi.

Bude pomáhat některá z filmových organizací?
Opravdu se zkoušíme držet dál od jakýkoliv organizací. Nechceme, aby náš odkaz skončil tak jako ten našich starších. Chtěli bychom, aby tento hudební odkaz zůstal mezi lidmi. Vpuštěním určitých elementů bychom mohli dát šanci zkorumpovaným společnostem, a tím bychom jenom trpěli. Doufáme, že díky tomu, jak naše hudba získává své příznivce, se nám otevře více možností pracovat s těmi správnými lidmi.

To zní skvěle, doufám, že vám všechno vyjde! Soustřeďme se ještě na album. Kolik práce vám ještě zbývá, budou na něm i nějací hosté?
Nahrávání už je  hotové, a máme i několik hostů. Právě teď se snažíme získat prostředky na promo a lisování a to je opravdu těžké, věř mi. Obzvlášť v zemi, kde je Rasta akceptován jenom pro svou komerční hodnotu.

Myslím, že to není jenom Rasta, ale celý hudební průmysl, rozhodně to není jenom problém Jamajky…
Máš pravdu.

Mluvili jsme o finančních těžkostech, kterými umělci v hudebním průmyslu často trpí. Věříš, že je pořád možnost jak zůstat věrný svým zásadám, nevzdat se toho, čemu věříš a přitom se stát úspěšným umělcem?
Nejde o to, být úspěšným umělcem, ale pokusit se být inspirací  a příkladem toho, jakou sílu hudba má.

*Markéta