|
 Příběh
muže, který se jmenuje Jepther McClymont aka Luciano začal
20. října 1964 v Davey Town blízko městečka Manchester na Jamajce. Jepther
původně zpíval baryton v místním církevním sboru adventistů, ale brzy
jej okouzlila kultura sound systémů, kterých je na Jamajce více než hub
po dešti. Přestěhoval se proto záhy do Kingstonu - hlavního města Jamajky,
kde se soustřeďuje nejvíce lidí kolem hudebního řemesla - od muzikantů
až po vydavatelství. Konkurence tam je obrovská a chudých pouličních zpěváků
habaděj, takže Jepther musel každý den a noc tvrdě makat na tom, aby si
vůbec někdo všimnul jeho sametově melodického hlasu.
Na poprvé mu to nevyšlo, takže se vrátil domů, aby prodával ovoce a zeleninu
na místním trhu. Po roce mu to ale přesto nedalo a tak se vrátil s odhodláním,
že tentokráte bude mít více víry a štěstí. Podle vlastních slov to podruhé
vzal s mnohem větší pokorou a vážností, což se mu i vyplatilo - vedle
vystupování s různými sound systémy začal brzy i nahrávat dubplates (originální
singly na objednávku) pro lidi, jako je Earl Haynes, Castor Brown
nebo Homer Harris, který byl i tím, kdo jej pokřtil přezdívkou
Lucky Luciano podle proslulého filmového mafiána. Brzy poté následovalo
split album Stuck on You z roku 1993 a hlavně o rok později
důležitá spolupráce pro Big Ship, label známého zpěváka Freddie McGregora,
kde Luciano natočil své první album Shake it up Tonight,
které díky Freddieho konexím slavilo úspěch i ve  Velké
Británii. Po těchto nahrávkách si jej navíc všimli i další důležití
producenti, jako je Sky High, studia Diamond Rush, Pickout
a hlavně Phillip "Fatis" Burell, který Luciana podpořil
nejzásadněji a přemluvil jej, aby se více věnoval psaní vlastních písniček.
Fatis je šéf Xterminator Records,
kde navíc na kvalitu riddimů dohlíží sám král bubeníků Sly Dunbar
z party Taxi Gang. Pro tento label tou dobou pracovali i další
opravdu špičkový muzikanti, jako je Dean Fraser, Sly & Robbie,
kapela Firehouse Crew nebo kytarista Cat Coore z Third World
(který mimo jiné prosadil v úplných začátcích mladíka jménem Sean Paul).
Label Xterminator se tak stal na Jamajce v polovině 90. let průkopnickým
vydavatelstvím, které zásadně posunulo vývoj reggae, podobně jako
to byl label Penthouse v 80. letech. Terminátoři si dali záležet na dokonalých
aranžmá a kvalitním moderním zvuku srovnatelným se západní produkcí, ale
zároveň zachovali cenné zkušenosti a hodnoty z jamajské hudební historie.
Toto nové pojetí, které opět upřednostnilo živou basu a bicí před počítačem,
oživilo zvuk celé současné reggae scény na Jamajce i ve světě. Vedle Luciana
navíc u Xterminator vydávali i pánové Sizzla, Tony Rebel, Capleton
nebo Cocoa Tea, takže Mr. Burell měl skutečně všechny potřebné
ingredience, aby vytvořil elixír, který dokázal i v obrovské konkurenci
stovek jamajských studií zásadně prosadit nový hudební směr, který propojuje
reggae a dancehall.
 Phillip
"Fatis" Burrell tak má na kontě dosud nejdůležitější desky
Lucianovy kariéry - alba Back to Africa a One Way
Ticket z roku 1994 a hlavně desku Where There is Life
produkovanou o rok později pro Island Records, která dnes patří do pozlaceného
archívu absolutních klasik. Vedle hitů It´s Me again Jah, Lord Give
me Strength nebo Who Could it Be tam najdete například i remix
od Jungle Brothers. Toto album umožnilo zásadní turné po celém
světě, takže desítky tisíc lidí měly možnost slyšet na vlastní uši, jak
tento charismatický rastaman rezonuje láskou a porozuměním a vytváří doslova
posvátnou atmosféru přímo na koncertní scéně. Začal tak i velký boom jamajského
cultural reggae - kulturního poselství moderního reggae pro tento svět.
Mnoho lidí tehdy pochopilo, že to není hudba archívů, právě naopak.
Luciano se tak v mnoha očích stal prorokem, který skrze hudbu šíří
Boží poselství míru a pokory v celosvětovém měřítku. Tuto pozici dosud
v reggae měli jen mistr Robert Nesta Marley, korunní princ Dennis
Brown a ještě Peter Tosh, Prince Far I nebo Garnett Silk,
kteří však za to všichni draze zaplatili vlastním životem. Luciano se
tak dostal do velmi zodpovědné pozice a neuvěřitelně náročného víru událostí.
Přesto ale vedle obrovského turné stihnul v roce 1996 připravit album
The Messenger, které produkoval opět Phillip "Fatis"
Burrell pro Island Records. Tou dobou se ale zároveň vyostřily vztahy
v Xterminator, které vyústily až v to, že Luciano opustil label a vzal
s sebou i kapelu Firehouse Crew. Jednoduše už nemohl být pod jednou
střechou s lidmi, kteří mají tak vyhraněné názory jako Sizzla a
Capleton, kteří v rámci společných koncertů propagují bez servítků
svou nasranost. Oba tito mladí zpěváci jsou totiž velmi kontroverzními
rasta radikály, kteří vyzývají nejen k pálení Babylonu a Vatikánu, ale
i všech pokrytců, bezvěrců a hlavně pak homosexuálů. Proti tomu stojí
snaha o porozumění a toleranci, které zastupuje třeba právě Luciano, který
je sice také zásadový následovník JAH, ale nepropaguje agresi a nesnášenlivost.
 Své
pocity z tohoto období brilantně zaznamenal na albu Sweep over my
Soul z roku 1999, jehož stejnojmenná ústřední modlitba se stala
hymnou mnoha sound systémů i rádií. Luciano si raději zvolil cestu propojování
kultur a propagaci humanismu. Dobrým příkladem je například spolupráce
se senegalským zpěvákem, který se jmenuje Baaba Maal a kterému
hostoval na albu Nomad Soul i na několika jeho koncertech
s africkou kapelou Dande Lenol. Vedle toho začal na začátku nového
milénia hojně spolupracovat s dalším jamajským zpěvákem jménem Mikey
General, který byl původně také u Xterminator. Společně v roce 2000
vydali například album Wisdom Knowledge & Overstanding
nebo je můžete najít na videu z velkého koncertu v londýnské Astorii.
Zajímavým záznamem této Lucianovy periody je například i album Live
in Venezuela.
 Hned
dalších dvou studiových alba se příznivci roots & culture reggae dočkali
už na jaře následujícího roku. Na Jamajce vyšla u VP Records deska
A New Day, kterou produkoval Dean Fraser a pro britský
label Jet Star připravilo duo Mafia & Fluxy album Great
Controversy. Obě nahrávky rozhodně stojí za poslech, alespoň můžete
najít rozdíly v reggae produkovaném v Británii a přímo na Jamajce. Zároveň
je ale třeba říct, že se tou dobou začali objevovat hlasy, že se Luciano
už příliš opakuje a dává přednost kvantitě před kvalitou. Tou dobou totiž
zároveň vyšlo u různých studií na Jamajce hodně 7´singlů, které měly kolísající
standard kvality. Každopádně je slyšet, že Luciano na sobě stále
pracuje a jeho hudba a vývoj jsou ukázkovým příkladem, jak víra
a pozitivní postoj uskutečňují zázraky. V roce 2002 vyšla krásná kompilace
Duets plná opravdu zajímavých kombinací s nejrůznějšími
zpěváky (mj. Marcia Griffiths, Beres Hammond, Alton Ellis, Charlie
Chaplin, Josey Wales nebo Mutabaruka) o rok později tu byly
hned tři alba! Serve Jah pro VP Records, Visions
pro Jet Star a Tell it from the Heart pro německý label
Minor7 Flat5. Taky by vás možná zajímalo DVD z koncertu v San Francisku.
 Osobně
si nemyslím, že by tato nadprodukce byla na škodu, protože i sám Luciano
upozorňuje na velký boj světla a stínu, který se teď odehrává na Zemi.
Je proto příjemné cítit jeho podporu té pozitivní stránky každého z nás.
Máte-li chuť dobít své solární baterie, Luciano bude poprvé
v České republice v pražské Roxy 29. července...
Diskografie:
1993 LUCIANO MEETS PRESLEY (Sky High)
1993 MOVING UP (RAS)
1994 DON'T GET CRAZY (Sky High, Charm, RAS)
1994 SHAKE IT UP TONIGHT (Big Ship)
1994 BACK TO AFRICA (Xterminator)
1994 ONE WAY TICKET (Xterminator, VP Records)
1995 WHERE THERE IS LIFE (Island)
1995 AFTER ALL (VP Records)
1997 THE MESSENGER (Island)
1997 JET STAR REGGAE MAX : LUCIANO (Jet Star)
1999 SWEEP OVER MY SOUL (VP Records)
2000 LUCIANO & MIKEY GENERAL: WISDOM KNOWLEDGE & OVERSTANDING
(J&D)
2000 LIVE IN VENEZUELA (J&D)
2000 LIVE ! (VP Records)
2001 GREAT CONTROVERSY (Jet Star)
2001 A NEW DAY (VP Records)
2002 THE BEST OF LUCIANO (Xterminator, VP Records)
2002 LUCIANO & BUSHMAN: TOE TO TOE (Jetstar)
2002 DUETS (Jetstar)
2003 SERVE JAH (VP Records)
2003 ULTIMATE COLLECTION (Hip-O Records)
2003 VISIONS (Jetstar)
2003 TELL IT FROM THE HEART (Minor7 Flat5)
2003 LIVE IN SAN FRANCISCO (DVD by 2B1)
Lukáš Lomesh Kolíbal
foto (c) Julian Schmidt,
www.reggaephotos.de
a JahMusic.net archív
|
