Kdysi dávno, ale zas né tak dávno, aby si to zdejší šedovlasí šedovousí starci ještě nepamatovali, se v malém městečku v Zátoce Svaté Anny na severu Ostrova pramenů narodil chlapec, kterému později začali říkat Hořící kopí. (Před stejně dlouhou dobou kolik od té doby uplynulo vody v místním potoce se na tomtéž místě narodil i veliký učitel a buditel černého lidu - Markus Mosiáš Gárvy a jen pár týdnů před Hořícím kopím se v městečku kousek odtud narodil i další prorok a král hudby černého lidu - Robert Nesta Márly. No řekněte - je to náhoda nebo Záměr a Vůle Nejvyššího? Ale zpátky k našemu příběhu:)

Žil byl, jak tak už život na venkově chodívá (- to mu ale tehdá ještě říkali Vítězný kámen), až jednou si byl jako vždy zaplavat ve svém oblíbeném horském jezírku s bublajícím vodopádem klokotajícím z kamene na kámen, až tu se najednou stala podivná věc: když si mladík česal svou bujnou hřívu, hřeben se z čista jasna v půli zlomil a uvízl mu ve vlasech. Když se pak náš hrdina podíval do čiré hladiny jezírka, co nespatřil: Rastamana, muže s černým srdcem! Ano, už tomu bylo tak a nejinak: sám nejvyšší Jahóvia ho povolal a právě tehdá mu dal i Hořící kopí (- kopí s nímž bojoval proti bezpráví a útlaku už velký bijec za svobodu černého lidu Jomo Kenyatta v zemi pod bájnou horou Kilimandžáro -), kopí s nímž bude moci bojovat proti té líté šelmě babylónské. A právě od té doby - jak už jste jistě uhodli - si začal říkat Hořící kopí, a co se mu ten prokletý hřeben zlomil ve vlasech už se nečesal a lokny mu narostly spletené jako hadi a on se stal opravdovým černosrdcím mužem, rastamanem bojujícím s tou babylónskou bestií Jahveho Hořícím kopím, hlásajíc Jeho Pravdu a Jeho Lásku. HaleluJah!

A co že bylo to Hořící kopí, ptáte se? No přeci hlas, moji milí. Lidský hlas, hlas od Pánaboha. A jak vlastně začal Hořící kopí zpívat a bojovat, chtěli by jste vědět? Inu, jeho srdce už zpívalo od té doby, co mu Jah vdechl život, přeci. A jeho zvučný a naléhavý sametově kouřový hlas z kopců se rozezvučel, jakmile dostal poselství od Krále - a to už přeci dávno víte, že poselství od Krále je régé. Povím vám ale ještě, jak Hořící kopí uložil to Poselství do kouzelných černých placek, které, když se točí, lidé tančí, pláčí a mohou slyšet i Hudbu Nejvyšší. Jářku, to vám bylo tak:
Jednou, když šel Hořící kopí po odlehlé stezce v Modrých horách - kam, to ví jen on a On - potkal malého muže na oslíku. Byl to také rastaman vracející se na svou farmu ve vesničce Devátá míle a vezoucí nějaké byliny (- Byliny?). I pozdravili se jako bratři - vždyť všichni lidé bratry jsou, to přeci ví každý z vás - a usedli do trávy, když v tom onen malý muž odkudsi vyčaroval kehuláro, a tak tu, jářku, seděli, kouřili Svatou Trávu a rozprávěli o Matce Africe a Otci Rastafarim a o hudbě jejich černých dětí. Ta hudba tenkrát sestoupila na zem a pulsovala celým ostrovem a středem těch vibrací bylo Královo město. Bratři a sestry ze všech koutů Ostrova pramenů tam putovali za tou Hudbou a za Štěstím. Ale jen několika se tam poštěstilo a mnohým se tam nedařilo, protože šelma to místo už stačila pokazit a otrávit svým smrdutým dechem. Hořící kopí zatoužil vypravit se do toho města a vložit to Poselství, které nesl do kouzelných černých placek, které, když se roztočí, lidé tančí a pláčou a jsou šťastní, a zničit tak tu šelmu, která tuhle Boží Hudbu špatně snášela.

Malý muž už ve městě nahrál spoustu těhle černých placek, a poslouchali je lidi z celého ostrova - a tančili a plakali a byli šťastní a silní - a pěkně také proto ležel té hnusné bestii v žaludku. Malý muž - ve skutečnosti vlastně vůbec nebyl malý, tedy přesně řečeno: byl poměrně malý postavou, ale velký svými činy - on tedy už věděl co a jak, a tak poradil Hořícímu kopí, ať jde do Studia Jedna za panem Kormidelníkem Dodem a řekne, že ho posílá Bob. Poté se poroučel, nasedl na oslíka a zmizel za první zatáčkou. (Později se ale ještě ti dva viděli mnohokrát, a zažili spolu lecjaké dobrodružství… ale to už je jiný příběh.)
Nu, a stalo se. Hořící kopí se vydal do Králova města - šel a šel, přes devatero kopců a devatero řek atakdále - a jakmile tam dorazil namířil si to přímo do toho slavného Studia. Tam už ale stála dlouhá fronta mladíků jako on, všichni chtěli chytit příležitost za pačesy a naplít svou trošku do křivé tváře babylónské bestie. Hořící kopí ale nechtěl na nic čekat, nesl přece důležité Poselství a chtěl ho doručit lidem na těch černých plackách, které všichni tak rádi poslouchali. Tak vešel rovnou dovnitř a zazpíval píseň o Nakukovači do dveří, který nikdy nespatří celou Pravdu, o nutnosti zaříkání a svržení Babylónu a potřebě Díkůvzdání Svatému. Ani nemusel říkat, že je přítel Boba, každý hned viděl a slyšel, že je to posel Boha. A tak vetkli jeho naléhavý kouřově sametový hlas na tisíce černých placek, doprostřed čarovných rytmů a vznešených fanfár, a když to lidi uslyšeli, tančili a plakali a modlili se a uviděli Světlo. A chtěli slyšet další a další takovou hudbu, to byla jejich škola i kaple.

A tak se stal z Hořícího kopí Africký pošťák, který lidem doručuje rekomandé Nejvyššího Jaha Rastafáriho a moudrost Markuse Gárvyho - a to v rytmu Boba Márlyho, Africký učitel učící o kořenech, kmenech, větvích a listech, o Slunci i stínu, který vrhá každý strom - o Rastamanovi, který pod ten strom usedne a bude se radovat ze Slunce, z toho stromu i tínu, který vrhá. Hořící kopí se stal hrdinným bojovníkem vrážejícím své kopí do chřtánu Šelmy i každého, kdo by chtěl pokácet byť i jediný strom a jako Africký kněz velebí Stvořitele toho všeho i veškeré Jeho Stvoření. A jak? Inu, to už jsem vám přece říkal: hlasem, lidským hlasem od Pánaboha. HaleluJah.

A zazvonil zvonec - ale té pohádky ještě není konec - a nebude dokud nebude dobojováno.
Vězte tedy že již brzy přijede Hořící kopí i do našeho malého království, aby nám
do-po-ru-če-ně, tedy z ručky do ručky - nebo spíš od srdce k srdci ( - bohdá skrze obří reproduktory) - doručil to Poselství a zavezl nás do Jeho Království, na Sión…
Tak přijďte a né, abyste jen nakukovali do dveří!

Halelujah
(aneb Hořící kopí volá Rastafariho)

(chorus:)
Ano, HaleluJah, přijď mě osvobodit
Přijď mě osvobodit, přijď mě osvobodit
Ano, HaleluJah, přijď mě osvobodit
Přijď mě osvobodit, přijď mě osvobodit

Přijď osvobodit mé bratry
Přijď osvobodit mé sestry
Přijď osvobodit můj lid
z tohoto zlého žití
Pojďme utvořit kruh života
mocnou nadějí
Pojďme utvořit kruh života
mocnou nadějí
Překonat tento hřích
ano, tohle špatné žití
Překonat tohle zlo
ano, tohle špatné žití

(chorus)

Už tomu dlouho nebude
zlo klesne a padne
nebude
zlo klesne a padne
nebude
Pojďme se radovat
Pojďme sláva zvolat
Pojďme se radovat
Pojďme sláva zvolat

(chorus)

kanoucí slzy
slzy radosti
kanoucí slzy
slzy štěstí
kanoucí slzy
svoboda

(chorus)

HaleluJah dnes
HaleluJah zítra
HaleluJah kdykoliv
Mohu znovu spatřit mé rodiče
Mohu znovu spatřit mou mámu
Mohu znovu spatřit mého tátu
Mohu znovu spatřit mou bábu
Děkuji ti, HaleluJah

(chorus)


Johanes

odkazy:
profil Burning Speara
www.burningspear.net