| Baby Cham |
| rozhovor |
|
Řekni nám něco o Garrison tour, které jsi před nedávnem absolvoval? Na našem turné po Jamajce, které jsme pojmenovali Garrison, se snažíme lidem vracet jejich podporu za uplynulá léta. Proto všechny vystoupení děláme zdarma a pokud vystupujeme v klubu, kde lidi normálně platí vstupné, tak se domluvíme s majitelem klubu, a tu noc je to zadarmo. Každý může přijít a vidět na živo, jak zpívá Richie Spice, Pinchers a já. Vystoupíme za jakoukoliv cenu. Jak důležitý je pro tebe návrat? Yo! Hodně důležitý!! Od teď chci vše vracet lidem. S CD GHETTO STORY to byl jen začátek… Udělali jsme kompilaci, na který jsou všechny verze Riddimu 85. CD rozdáváme lidem na Jamajce zadarmo, nikdo z nich nebude muset nic platit. Snažíme se tím udělat všechno velkorysejší a říkáme tomu "Garrisonovy balíčky radosti" - všichni fanoušci je dostávaj bez ohledu na to, odkud jsou.
Víme, že má potenciál se stát dobrým hitem. Když jsme jej vydali na Jamajce, stala se z něj během 3-4 dní nejhranější pecka, což mě potěšilo. No a tady v Americe samozřejmě taky... A pokud se dostane i dál budu jen rád. Mezi tvým předchozím hitem Vitamin S a letošním Ghetto story o tobě na scéně dancehallu nebylo moc slyšet, proč? Nejsem jako většina dancehallových zpěváků, kteří jsou schopní udělat 20-30 songů za rok. Já dám 2-3, někdy i jen jeden song za rok. Vitamin S jsem vydal na začátku ´95, kdy mi bylo 15 nebo 16. Neměl jsem ale žádný album, tak jsem se zavřel na 18 měsíců do studia a pracoval na desce. Proto o mě nebylo tak dlouho slyšet. Beenie Man vydal v odkazu na Ghetto Story track Set Di Trend, budeš na to reagovat? Nevím na co, vzal si jen melodii… Když je song známý, lidi ho kopírují. Když budete v Londýně, bude to London story. Teď jsem v New Yorku a máme tu Broooklyn story, prostě máte spousty příběhů… Super Hype má Uptown story,YT zas England story. Existuje taky Virgin story… Jak to na tebe působí? Na Jamajce je padesát různých příběhů a tím je ten song velký. Nenechám se znechutit tím, když někdo předělá můj track, nebo použije jeho melodii. Stejně se o tom dozvím a cítím se dobře, když někdo předělá můj song a má s ním úspěch. Znamená to, že je to opravdu dobrá pecka.
Hlavně Pinchers, Super Cat a Shabba Ranks. Dost jsem poslouchal i Boba Marleyho. Někdy ráno když vstanu, tak si zazpívám "Old pirates…" (Redemption Song - pozn. př.) A stejně tak na každém koncertu nebo albu je nějaký song od něj. Je to z úcty a respektu. Snažím se věnovat vážným tématům. Shabba Ranks se o tyto témata opírá na albu MAJOR WORRIES a to je základ pro dobrý deejays. Posloucháš jen reggae? Poslouchám všechny druhy muziky. To je možná to, proč se odlišuju od ostatních zpěváků v dancehallu. Hudba nezná hranic - hip hop, R´n´B nebo jazz - je jedno co je to za styl. Tak trochu odjinud.. Portia Simpson zpívá na tvém songu… We get Di Ting Dem (smích) / Dostali jsme to (pozn. př.) Jak jsi se cítil, když vláda zakázala hrát tvůj song? Zakázali jej během víkendu. V pátek večer se ještě hrá, a v pondělí už ne. Je to politikou a lidma, kteří jsou pokrytci a možná jim vadilo, co zpívala Portia. Mohla říct "She get Di Ting Dem", ale neudělala to. Proč nemůžu říct svůj příběh? Když Kryštof Kolumbus nebo Henry Morgan a jejich přátelé útočili na lidi v Port Royal, všechno se dokumentovalo, i když tam bylo víc násilí než v celý Ghetto story. Já tu jen vyprávím příběh -ztratil jsem přítele v těžký době a proto tady jsem. Politici mně nezastaví, nejsem na nich závislý. Starám se jen o svou rodinu a sebe - to je to, o čem je Ghetto Story. Na Jamajce je žel spousta pokryteckých politiků. Nikdy se jim ale nebudu za nic zpovídat.
(smích) vlastně už byli tři nebo čtyři. Překvapilo tě to? Ne. Pokaždé volím texty, které se politikům nelíbí a nechtějí aby se o nich mluvilo. Nemám z nich strach a ani se nebojím mluvit o tom, co se děje. Lidi to musí slyšet, proto je to Ghetto story…
Byl se mnou už od začátku.. Všichni producenti, kteří mě slyšeli v začátcích neměli zájem. Jedině Dave si poslechl vše, s čím jsem přišel. Nechal mě odpočinout a pak jen piloval detaily v mém projevu. Jen on do mě investoval čas a úsilí. Naučil mě, jak se chovat, techniky zpěvu i práci s různýma zařízeníma a technikou. Kolikrát se mnou byl ve studiu dlouho do noci a snažil se dostat ze mě to nejlepší. (smích) Dave je pro mě definicí dancehallu. Nikdo z producentů neudělal tolik hitů... Je nějaký rozdíl mezi albama WOW a THE STORY? WOW jsem vydal v roce 2000. Teď jsem o šest let starší, dospělejší a chytřejší. Moje technika psaní a projev jsou za těch šest let o poznání kvalitnější. A taky teď za mnou stojí Atlantic Records. Navzdory bojům o umístění v hitparádě, věřím že je důležitý využít Atlantic, vrátit se a bojovat. Lidé nám posílali emaily že nemohou hrát můj song tamhle nebo jinde. Je to dlouhá práce a není to lehké, zabere to spoustu času. Dělám teď rozhovory od 10 dopoledne do 11 večer, což jsem předtím s vydáním WOW nezažil. Chci dostat Madhouse Records na mezinárodní úroveň. Staré album bylo spíš pro mě, teď se snažím dostat do levelu, kde je Akon, Alicia Keys nebo Rihanna. WOW je klasika, ale GHETO STORY je na jiné úrovni. Co říkáš na vývoj dancehallu v současnosti? Vyvíjí se dobře. Dělá se kvalitní hudba a dost lidi k tomu přispívá. Sean Paul má úspěch a stejně tak i Ghetto story. Mladí interpreti, kteří začínají, to budou mít lehčí…
Vyrůstal jsem sám s mámou od svých deseti let. Máma měla dvě i tři práce,
aby nám mohla platit školu a jídlo, takže vím, o čem je život. Jednou
mi řekla: "Až budeš velký a bude se ti dařit, nezapomínej na lidi
dole, co se nemají tak dobře jako teď ty. Až jednou budeš dole, vše ti
vrátí..." Nikdy na ty slova nezapomenu. Zjistil jsem, že s pomocí
lidí se dá dosáhnout čehokoliv. Podporuji toto CD ,ale vím že za veškerou
slávou a bohatstvím jsem jen lidská bytost. Proto jsem stále skromný Damion. |